Pedagogika jako vědecká disciplína

Pedagogika jako vědecká disciplína

Termín pedagogika
Termín pochází z antického Řecka (paidagógos-otrok). Tento výraz se přesunul do antické latiny-paedagogus (otrok-učitel,vychovatel).
Základy tomuto oboru jako systematické vědě o výchově mládeže i dospělých položil svými pedagogickými spisy Jana Amos Komenský.
Je úzce spojena s ostatními vědními obory, zejména s vědami přírodními, společenskými i technickými.
Jako vědní obor se se konstituovala až v 19.století.

Definice pojmu pedagogika
přesná definice není k dispozici, pedagogika je chápána jako věda s širokým spektrem zájmů a obrovským polem působnosti.
Pedagogika je věda o permanentní výchově, o celoživotní výchově dětí a mládeže i dospělých (Jůva, V. uvd do pedagogiky)
Věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v hrůznějších sférách života a společnosti. Není tedy vázána pouze na vzdělávání ve školských institucích a na populaci dětí a mládeže. V zahraničí se ve významu „pedagogika“ často používá termín „pedagogická věda“.

Základní charakter pedagogiky
pedagodika je věda o edukaci- o výchově a vzdělávání. Jako věda zahrnuje teorii i praxi. Má charakter normativní, explorativní a explanativní.
NORMATIVNÍ CHARAKTER- pedagogika stanovuje určité normy, vzory,doporučení, cíle jak realizovat edukaci.
EXPLORATIVNÍ CHARAKTER- pedagogika zkoumá, je založena na poznatcích získaných z výzkumu.
EXPLANATIVNÍ CHARAKTER- pedagogika zjišťuje, popisuje, vysvětluje různé jevy edukační reality.
Pedagogika má svůj předmět bádáná, význam a úkoly, obsahovou strukturu, účel a poslání, výzkum a jeho metody. Má-li být vědou, musí s opírat o výzkum.

Předmět pedagogiky
předmětem pedagogiky je VÝCHOVA. Pedagogise se zabývá vším tím, co vytváří nějaké edukační prostředí, procesy, jež se v těchto prostředích realizují, a výsledky i efekty těchto procesů. (jan průcha)