Povrchové úpravy, Technologie zpracování plastů

Povrchové úpravy

chemické povrchové úpravy
• chemickými povrchovými úpravami se vytváří na povrchu kovu převážně nekovová (anorganická), v menší míře kovová vrstva,
• nekovové vrstvy vznikají zpravidla chemickou přeměnou základního kovu,
• kovové vrstvy chemickou přeměnou roztoku na základním kovu (vyloučením z roztoku),
• mezi chemické povrchové úpravy (= vlastní funkční vrstvy) patří zejména:
• fosfátování,
• pasivace,
• chromátování,
• chemické barvení,
• chemické leštění,
• (chemické) bezproudové pokovování,

• fosfátování je chemický proces, při němž 1 ponorem nebo postřikem vzniká z roztoků kyseliny fosforečné a fosforečnanů kovů na kovovém povrchu tenká, jemně krystalická l vrstva nerozpustných fosforečnanů kovů, protože jsou vrstvy značně pórovité, a tedy nasákavé pro oleje, vosky a nátěrové hmoty, plní řadu funkcí:
• vytvářejí protikorozní ochranu kovových součástí,
• zlepšují přilnavost nátěrové hmoty k povrchu kovu a zabraňují podrezivění nátěru,
• snižují třecí síly a proto se používají k úpravě pohyblivých součástí při jejich záběru,
• zlepšují přilnavost maziva a snižují tření při tváření součástí za studena, např. lisováním nebo tažením,
• slouží jako elektroizolační vrstva,
• fosfatizační roztoky jsou v podstatě primární fosforečnany:
• zinečnaté - určené jako ochrana proti korozi, pro zvýšení přilnavosti nátěrů, pro tváření za studena,
• manganaté - určené pro záběh točivých strojních součástí a jako ochrana proti korozi,
• vápenato - zinečnaté - určené pro zvýšení přilnavosti nátěrů a zabránění jejich podkorodování,
• železnaté - určené jako ochrana proti korozi a pro zvýšení přilnavosti nátěrů,
• dále obsahují volnou kyselinu fosforečnou a urychlovače (oxidační látky, např. dusitany, dusičnany, chlorečnany),