Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Právo Evropské unie 1 - přednášky
«»
| Přípona .doc |
Typ přednášky |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 3569 |
| Poslední úprava 09.06.2014 |
Zobrazeno 1 278 x |
Autor: redsun |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
89,7% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Právo Evropské unie
- Studijní obor:-
- Ročník:4. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:30 stran
1. Pojem integrace
Základním motivem, který vedl na počátku k integraci, byly ekonomické důvody (politické důvody se staly nadstavbou). Cílem bylo zvýšit produktivitu práce -> optimální alokací zdrojů, odstraňováním bariér volného trhu,…
1.1. Druhy bariér (překážek integrace)
Státy si odjakživa bránily vlastní trhy a podnikatele před konkurencí jiných (užitek se projevil nejen u zákazníka, ale u celé společnosti). V procesu integrace se však staly přežitkem. Rozlišujeme 2 druhy bariér:
1. uplatňované na státních hranicích -> státy je ukládají v souvislosti s přechodem státní hranice. V moderním obchodě jsou vnější bariéry opouštěny.
a) clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s přechodem státní hranice,
b) kvóty (kvantitativní omezení) - stát stanoví určité množství produktu, které dovolí dovést; kvóty mohou být absolutní (může se dovést pouze 3000 automobilů) nebo relativní (může se dovést více než 3000 automobilů, ale to, co bude navíc již za ztížených podmínek /např. vyšší clo/)
2. uplatňované uvnitř státu -> jsou důvtipnější, na hranicích je lze snadno identifikovat. Řadíme mezi ně normy stanovené pro výrobu, distribuci, prodej, ekologii,… Pokud jsou ušity na míru domácí produkci (tím znevýhodňují zahraniční podnikatele), poskytují sofistikovanější ochranu. Rozlišujeme je na
a) překážky vytvářené administrativně - normy stanovené státem
b) překážky státem tolerované - dohody mezi podnikateli (např. o tom, že budou brát zboří jen od francouzských dodavatelů)
Základním motivem, který vedl na počátku k integraci, byly ekonomické důvody (politické důvody se staly nadstavbou). Cílem bylo zvýšit produktivitu práce -> optimální alokací zdrojů, odstraňováním bariér volného trhu,…
1.1. Druhy bariér (překážek integrace)
Státy si odjakživa bránily vlastní trhy a podnikatele před konkurencí jiných (užitek se projevil nejen u zákazníka, ale u celé společnosti). V procesu integrace se však staly přežitkem. Rozlišujeme 2 druhy bariér:
1. uplatňované na státních hranicích -> státy je ukládají v souvislosti s přechodem státní hranice. V moderním obchodě jsou vnější bariéry opouštěny.
a) clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s přechodem státní hranice,
b) kvóty (kvantitativní omezení) - stát stanoví určité množství produktu, které dovolí dovést; kvóty mohou být absolutní (může se dovést pouze 3000 automobilů) nebo relativní (může se dovést více než 3000 automobilů, ale to, co bude navíc již za ztížených podmínek /např. vyšší clo/)
2. uplatňované uvnitř státu -> jsou důvtipnější, na hranicích je lze snadno identifikovat. Řadíme mezi ně normy stanovené pro výrobu, distribuci, prodej, ekologii,… Pokud jsou ušity na míru domácí produkci (tím znevýhodňují zahraniční podnikatele), poskytují sofistikovanější ochranu. Rozlišujeme je na
a) překážky vytvářené administrativně - normy stanovené státem
b) překážky státem tolerované - dohody mezi podnikateli (např. o tom, že budou brát zboří jen od francouzských dodavatelů)
Klíčová slova:
integrace
bariéry
pilíře
prameny práva
prameny evropského práva
orgány soudní moci
předpisy
Obsah:
- 1. Pojem integrace 2
1.1. Druhy bariér (překážek integrace) 2
1.2. Formy integrace 2
1.2.1. Zóna volného obchodu (Free Trade Area) 2
1.2.2. Celní unie 2
1.2.3. Společný trh 2
1.2.4. Hospodářská a měnová unie 3
1.2.5. Politická unie 3
1.3. Základní pojmy 3
1.3.1. Tři pilíře Evropské unie 3
1.3.1.1. První pilíř - Evropská společenství (E.S.) 3
1.3.1.2. Druhý pilíř - Společná zahraniční a bezpečnostní politika 4
1.3.1.3. Třetí pilíř - Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí 5
1.3.2. Právo EU vs. právo E.S. 5
1.3.3. Evropský ekonomický prostor (EEA) 5
1.3.4. Amsterdamská smlouva 5
2. Historie evropské integrace 6
2.1. Impuls USA (Marshallův plán) 6
2.2. Vojenská spolupráce, Rada Evropy 6
2.3. Vznik Montánní unie 7
2.4. Založení EHS a Euroatomu 7
2.5. Vývoj v 60. letech 8
2.5.1. První odmítnutí přihlášky Velké Británie 8
2.5.2. Vnitřní vývoj Společenství 8
2.5.3. Druhé odmítnutí Velké Británie 9
2.6. Vývoj v 70. letech 9
2.6.1. Posílení pozic Parlamentu 9
2.6.2. Směr k politické spolupráci - Evropská rada 9
2.6.3. První rozšíření - Velká Británie, Irsko, Dánsko (1973) 10
2.7. Vývoj v 80. a 90. letech 10
2.7.1. Druhé rozšíření - Řecko (1981) 10
2.7.2. Třetí rozšíření - Španělsko, Portugalsko (1986) 10
2.7.3. Vnitřní vývoj - směr k EU 10
2.7.4. Čtvrté rozšíření - Finsko, Švédsko, Rakousko (1995) 11
2.7.5. Vývoj posledních let - uvnitř i navenek 11
2.7.5.1. Přidružení k EU 11
2.7.5.2. Vnitřní reforma Evropské unie 12
3. Instituce Evropské unie 12
3.1. Komise (čl. 211, ex-čl. 155) 13
3.1.1. Úkoly (pravomoc) 13
3.1.2. Složení, plnění povinností (čl. 213, ex-čl. 157) 13
3.1.3. Jmenování, funkční období, schválení Evropským parlamentem (čl. 214, ex-čl. 158) 13
3.1.4. Zánik Komise 14
3.1.5. Vnitřní struktura, přijímání rozhodnutí 14
3.2. Rada (čl. 202, ex-čl. 145) 14
3.2.1. Úkoly (čl. 202, ex-čl. 145) 14
3.2.2. Složení, předsednictví (čl. 203, ex-čl. 146) 14
3.2.3. Usnášení (čl. 205, ex-čl. 148) 15
3.2.4. Rada stálých zástupců - COREPER (čl. 207, ex-čl. 151) 15
3.3. Evropský parlament (čl. 189, ex-čl. 137) 15
3.3.1. Úkoly, složení, politické strany 16
3.3.2. Vnitřní organizace 16
3.3.3. Zasedání a usnášení 17
3.3.4. Pravomoc Evropského parlamentu 17
3.3.4.1. Pravomoc legislativní 17
3.3.4.2. Pravomoc kontrolní 17
3.3.4.3. Ovlivňování a kontrola rozpočtu 18
3.4. Soudní dvůr (čl. 220, ex-čl. 164) 18
3.4.1. Složení (čl. 221, ex-čl. 165), jmenování (čl. 223, ex-čl. 167) 18
3.4.2. Generální advokáti (čl. 222, ex-čl. 166) 19
3.4.3. Kancléř (čl. 224, ex-čl. 168) 19
3.4.4. Soud prvního stupně (čl. 225, ex-čl. 168a) 19
3.4.5. Řízení u Soudního dvora (zjednodušeně) 20
3.5. Účetní dvůr (čl. 246, ex-čl. 188a) 20
3.5.1. Složení, nezávislost (čl. 247, ex-čl. 188b) 20
3.5.2. Přezkum účetnictví (čl. 248, ex-čl. 188c) 20
4. Ostatní orgány 20
4.1. Hospodářský a sociální výbor /ECOSOC/ (čl. 257, ex-čl. 193) 20
4.1.1. Složení, počet členů, jmenování (čl. 257-259, ex-čl. 193-195) 20
4.1.2. Předseda, jednací řád, orgány, konzultace (čl. 260-262, ex-čl. 196-198) 21
4.2. Výbor regionů (čl. 263, ex-čl. 198a) 21
4.3. Evropská investiční banka (čl. 266, ex-čl. 198d) 22
4.4. Evropská rada (čl. 4 Smlouvy o EU) 22
5. Prameny práva Evropské unie 22
5.1. Akty členských států 23
5.2. Akty institucí Společenství 23
5.2.1. Nařízení 23
5.2.2. Směrnice (direktiva) 24
5.2.3. Rozhodnutí 24
5.2.4. Doporučení 24
5.2.5. Stanovisko (vyjádření) 24
5.2.6. Normy ESUO 24
5.3. Obecné zásady a principy práva Společenství 25
6. Orgány soudní moci, procesní předpisy 25
6.1. Řízení o předběžné otázce /preliminární, prejudiciální/ (čl. 234, ex-čl. 177) 26
6.2. Řízení o porušení smlouvy (čl. 226, ex-čl. 169) 26
7. Obsah 28