Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Přednášky - České právní dějiny 1
«»
| Přípona .doc |
Typ přednášky |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 3541 |
| Poslední úprava 09.06.2014 |
Zobrazeno 1 211 x |
Autor: redsun |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
89,7% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:České právní dějiny
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:41 stran
1. Prameny a literatura k českým právním dějinám
(pramen = autentické zachycení minulosti)
1.1. Počátky vědeckého zpracování historie u nás - 17. století
Do tohoto období patří naši dva evangeličtí historici:
- Pavel Stránský ze Zap
Byl emigrantem, napsal latinské dílo Respublica Bohema (O státě Českém, Český stát), které bylo poprvé vydáno r. 1634 v nizozemském Leidenu. Zabývá se v něm např. i geografickými poměry, posloupností panovníků. Nalezneme zde kapitoly o zákonech a právu, o orgánech státu (Zemské sněmy - postavení, kompetence), jsou tu popsané i pohřební ceremoniály. Stránský polemizuje s Melchiorem Goldastem o samostatnosti Koruny české. Podává důkaz, že naše země byly vždy samostatné, že naše právo pochází z domácích zdrojů.
- Pavel Skála ze Zhoře
Známé je jeho česky psaná Historie církevní, na které pracoval dlouhá léta v exilu. Má 10 svazků (16 000 foliových stran). Nebyla nikdy vydána tiskem. Dílo je zasazené do politického kontextu -> jsou zde popsány dějiny církve od vzniku římskokatolické církve až po rok 1623, přičemž důraz je kladen na 15., 16. a počátek 17. století. Skála je nábožensky tolerantní. V jeho knize najdeme i kapitoly o právu - zabývá se generálním sněmem z roku 1619, který přijal 1. českou ústavu pro celé soustátí (tzv. Česká konfederace)
Obě díla byla využívána k politickým věcem, např. za absolutismu se zdůrazňovaly některé pasáže týkající se české svébytnosti.
Do 17. století zapadá také Bohuslav Balbín, který napsal Obranu jazyka slovanského, zvláště českého (latinsky psaná, tištěna v 18. století) a Liber curialis - dějiny soudnictví a Zemských sněmů.
(pramen = autentické zachycení minulosti)
1.1. Počátky vědeckého zpracování historie u nás - 17. století
Do tohoto období patří naši dva evangeličtí historici:
- Pavel Stránský ze Zap
Byl emigrantem, napsal latinské dílo Respublica Bohema (O státě Českém, Český stát), které bylo poprvé vydáno r. 1634 v nizozemském Leidenu. Zabývá se v něm např. i geografickými poměry, posloupností panovníků. Nalezneme zde kapitoly o zákonech a právu, o orgánech státu (Zemské sněmy - postavení, kompetence), jsou tu popsané i pohřební ceremoniály. Stránský polemizuje s Melchiorem Goldastem o samostatnosti Koruny české. Podává důkaz, že naše země byly vždy samostatné, že naše právo pochází z domácích zdrojů.
- Pavel Skála ze Zhoře
Známé je jeho česky psaná Historie církevní, na které pracoval dlouhá léta v exilu. Má 10 svazků (16 000 foliových stran). Nebyla nikdy vydána tiskem. Dílo je zasazené do politického kontextu -> jsou zde popsány dějiny církve od vzniku římskokatolické církve až po rok 1623, přičemž důraz je kladen na 15., 16. a počátek 17. století. Skála je nábožensky tolerantní. V jeho knize najdeme i kapitoly o právu - zabývá se generálním sněmem z roku 1619, který přijal 1. českou ústavu pro celé soustátí (tzv. Česká konfederace)
Obě díla byla využívána k politickým věcem, např. za absolutismu se zdůrazňovaly některé pasáže týkající se české svébytnosti.
Do 17. století zapadá také Bohuslav Balbín, který napsal Obranu jazyka slovanského, zvláště českého (latinsky psaná, tištěna v 18. století) a Liber curialis - dějiny soudnictví a Zemských sněmů.
Klíčová slova:
prameny
právní dějiny
Husiti
absolutismus
Velká Morava
periodizace
feudalismus
monarchie
Obsah:
- 1. Prameny a literatura k českým právním dějinám
1.1. Počátky vědeckého zpracování historie u nás - 17. století
1.2. Doba osvícenství
1.3. Rozvoj práva u nás v 19. a 20. století
1.3.1. Význační právníci i neprávníci 19. století
1.3.2. Edice pramenů
1.3.3. Významní historici práva 20. století
2. Periodizace českých dějin
3. Velkomoravská říše
3.1. Vláda Rostislava
3.2. Vláda Svatopluka
3.3. Stát a jeho orgány
3.4. Místní správa
3.5. Právo na Velké Moravě
4. Raně feudální přemyslovský stát (9. století - polovina 11. století)
4.1. Kontinuita českých knížat po konec 12. století
4.2. Státní aparát
4.3. Místní a církevní správa
4.4. Raně feudální právo
4.5. Právní památky
4.5.1. Dekreta Břetislavova
4.5.2. Ordál - boží soud (iuditium dei)
5. Období rozmachu feudalismu (polovina 11. století - počátek 15. století)
5.1. Státní aparát v Českých zemích
5.1.1. Panovník (kníže -> král)
5.1.2. Zemské sněmy
5.1.3. Generální sněm
5.1.4. Královská rada
5.1.5. Zemský soud
5.1.6. Úřednický aparát
5.2. Místní správa
5.3. Pozemkově-vrchnostenská správa, léno - lenní teorie
5.4. Církevní správa
5.5. Městská správa
5.6. Vláda v jednotlivých zemích
5.7. Poměr Českého státu k Římské říši
5.7.1. Zlatá bula sicilská (1212)
5.7.2. Zlatá bula Karlova (1356)
5.8. Právo v českých zemích v období rozkvětu feudalismu
5.8.1. Statuta Konrádova
5.8.2. Právo zemské (šlechtické)
5.8.2.1. Codex Carolinus
5.8.2.2. Právní knihy zemského práva
5.8.3. Městské právo
5.8.4. Horní právo - Horní zákoník Václava II.
5.8.5. Církevní právo
5.8.6. Lenní právo
5.8.7. Právo pozemkově-vrchnostenské
5.8.8. Staré české trestní právo
5.8.9. Počátky Zemských desek
5.9. Soudní organizace v době rozkvětu feudalismu
5.9.1. Typy soudů
5.9.1.1. Zemský soud (iuditium terrae)
5.9.1.2. Další soudy
6. Husitské období (počátek 15. století - 1434)
6.1. Husitské právní památky
6.1.1. Táborské chiliastické články (1420)
6.1.2. Čtyři artikule pražské (1420)
6.1.3. Žižkův vojenský řád (1423)
6.1.4. Basilejská kompaktáta (1434)
6.1.5. Mír kutnohorský (1485)
6.2. Husitské sněmy
6.3. Husitské obce
6.4. Postoj husitů ke svatokupectví
6.5. Právo v 15. století - husitské právo
6.5.1. Mírový projekt Jiřího z Poděbrad (1462-1464)
7. Období stavovské monarchie (1434 - 1620)
7.1. Postavení stavů
7.2. Státní ústřední orgány České koruny
7.2.1. Hlava státu
7.2.2. Generální sněm
7.2.3. Dvorské úřady
7.2.4. Královská rada
7.2.5. Česká komora
7.2.6. Česká královská kancelář
7.2.7. Hejtmanství německých lén (feuda extra fortem)
7.2.8. Úřad mincmistra
7.2.9. Dvorský soud
7.2.10. Komorní soud
7.2.11. Apelační soud
7.2.12. Inkolát (ius incolatus)
7.3. Státní aparát jednotlivých zemí Koruny české
7.3.1. Zemský sněm
7.3.2. Krajská organizace a krajské sjezdy
7.3.3. Městská správa
7.3.4. Pozemkově-vrchnostenská správa
7.3.5. Královská prokuratura
7.4. Vysoké úřady v rámci Čech
7.5. Právo v období stavovské monarchie
7.5.1. Právní památky
7.5.1.1. Vladislavské zřízení zemské (1500)
7.5.1.2. Česká konfederace (1619)
7.5.1.3. Právní knihy zemského práva - Knihy devatery a další
7.5.1.4. Právní knihy městského práva
7.5.2. Řízení (proces) před Zemským soudem
7.5.2.1. Řízení přípravné
7.5.2.2. Vlastní jednání na soudě
7.5.2.3. Exekuční řízení - nucené splnění rozsudku
7.5.3. Proces před městským soudem
7.5.4. Principy procesního práva
7.5.5. Jednotlivé instituty soukromého práva
7.5.5.1. Dědické právo
7.5.5.2. Obligační právo (kupní smlouvy)
7.5.5.3 Manželské a rodinné právo
7.5.6. Trestní právo
8. Pozdní feudalismus - absolutismus (1620 - 1848)
8.1. Periodizace a obecná charakteristika
8.2. Územní ztráty Českého státu v době absolutismu
8.3. Státní ústřední orgány České koruny
8.3.1. Postavení panovníka, okleštění moci stavů
8.3.2. Zákonodárství, umenšená pozice Zemských sněmů
8.3.3. Dvorské úřady
8.3.4. Královská rada
8.3.5. Česká komora
8.3.6. Hejtmanství německých lén
8.3.7. Česká královská (dvorská) kancelář
8.4. Místní správa - správa zemí
8.5. Krajské zřízení
8.6. Vrchnostenská správa
8.7. Městská správa
9. Obsah