Přednášky - předmět Politické systémy 2

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ

» Historie
• 30 tis km2, 10,5 milionu obyvatel
• Jazykové rozdělení země - to bylo rozhodující pro přetvoření politického systému na federaci v 90. letech, stále trvají diskuze o rozpadu Belgie, typická parlamentní monarchie, v čele král
• 1839 - do konce 1. světové války neutrální stát
• 1830 - jižní katolické provincie se oddělují a vytváří samostatný stát - belgické království, součástí se stalo i část území Lucemburska - pnutí mezi těmito dvěma státy, oddělení protože na jihu existoval výrazný odpor proti nizozemské protestantské monarchii - kritika - režim je tuhý, málo liberální, ústřední postavou byl v Nizozemsku panovník
• 1831 - schválena nová ústava státu, byla liberálnější a demokratičtější než nizozemská, platilo, že panovník je podřízen ústavě, veškerou politickou moc odvozuje od toho, co mu svěřuje ústava - diskuze i o republice, ale to by byl příliš radikální krok
• 4. - 7. století už existovalo jazykové rozdělení - S vlámština (dialekt nizozemštiny), J francouzština - valonská část
• 12. století - ve Flandrech začínají vzkvétat města a postupně se stávají bohatšími než ti na Jihu, v prvním období dominuje vlámština - v důsledku průmyslové revoluce jsou zatlačováni Valoni, protože zde se rozvíjí průmyslová výroba, jsou zde i zdroje a zemědělský sever začíná upadat (od 2. poloviny 18. století do 2. poloviny 20. století), francouzština je hlavním jazykem, veřejná správa ve francouzštině - ale nedělalo to tolik problémů, ti nejbohatší se také naučili francouzsky a bylo to ok, po 2. světové válce dochází k úpadku těžkého průmyslu - z toho těží Vlámové, a opět se obnovuje jejich dominantní pozice, S se rozvíjí úspěšně, Valonsko v krizi, Vlámové doplácí na valony, ale v politickém systému dominuje J, v 60. letech 20. století jsou zformovány požadavky na narovnání politického systému, hlavní je vyzdvižení Vlámů a konec preference francouzského elementu - hlavní propagace nacionalistická hnutí Vlámů (už zde byli v 19. století, ale chtěli jen zachovat S kulturu neměli tendence přetvořit politický systém), ten valonský dříve nebyl, protože nebyl potřeba, vzniká v reakci na ten vlámský, existuje zde ale společný základ - sounáležitost (není zde nevraživost tak jako byla v Nizozemsku),
• V současnosti mají převahu Vlámové - 6:4, valonské území je větší
• 1962 - zřízeny jazykové komunity - vlámská, valonská, dvojjazyčný Brusel, německá (Eupen a Malmedy - referendum o tom aby se připojili k Belgii, patřilo k Německu, konali to belgické úřady - ovlivňovali výsledky, které nakonec byli pro přičlenění, během 2. světové války se vrací zpět k Německu, po válce zpět k Belgii, více než polovina obyvatel kolaborovala), tato kulturní autonomie byla nedostačující, Vlámové nechtějí doplácet na jižní oblasti, politická orientace na J byli levicové, na S pravice