Přednášky z předmětu České a československé dějiny

OBDOBÍ ABSOLUTISMU

- bylo klíčovou dobou v čes. práv. dějinách
- změnil se stát. aparát, právo, spol. klima, společnost, život lidí
- období 1620 - 1848
- vždy se líčila jako doba temna, doba útlaku, kdy český národ prožíval nejhorší období svého vývoje - toto je hodnocení ovlivněné prvorepublikovými postoji, když se upřednostňoval národnostní prvek
- byla to doba obtížná, život lidí nebyl jednoduchý, na druhé straně právě v této době vyrostly moderní instituce jak státní, tak právní (např. byrokratický státní aparát)

Periodizace
a) počátek habsburské absolutistické vlády (1620 - 1740)
b) osvícenský absolutismus (1740 - 1790)
c) policejní absolutismus (1791 - 1848)

Charakteristické rysy absolutismu
- panovnické samovládí (absolutismus v užším slova smyslu)
- v době absolutismu se rozhodující pravomoci přesouvají do rukou panovníka příp. úřadů jemu bezprostředně podřízených
- v tomto období se panovník stává výlučným zákonodárcem, stavovské orgány jsou vyloučeny z podílu na zákonodárství
- centralizace (ekonomické a společenské důvody)
- je průvodním jevem
- rozhodující pravomoci se soustřeďují v centralizovaných orgánech, aby měl panovník dostatek informací ke správnému rozhodování
- tento moment v Habsburské monarchii umocňovali nebezpečí ze strany Turků
- byrokratizace státní správy
- urč. rysy jsou patrné za stavovské monarchie, nejvýraznější je za osvícenského absolutismu
- mění se „filozofie“ výkonu stát. správy
- středověká stát. správa byla založena na účasti šlechty a dalších privilegovaných stavů
- ve středověku nebyly propojen státní aparát hlubšími vazbami, to se za absolutismu mění
- mění se zejména osoba úředníka a systém stát. správy
- vykonavatelem stát. správy se stává byrokrat, je pro něj charakteristické, že má vzdělání a praxi
- svůj úřad zpravidla vykonává jako celoživotní povolání a dostává za výkon úřadu plat, má perspektivu další kariéry a zajištění až do smrti
- Josef II. zavedl v r. 1791 tzv. konduitu - pravidelné hodnocení úředníků
- 1783 vydal tzv. pastýřský list - otevřený dopis, ve kterém nabádal úředníky k řádnému plnění svých povinností
- za osvícenského absolutismu Habsburkové zavedli poměrně jednoduchý systém hierarchické struktury státního aparátu
- toto byly rysy charakteristické pro absolutismus v celé Evropě
- další rysy jsou specifické pro Habsburský systém
- germanizace
- byla prosazována zejména Josefem II.
- nebyla myšlena jako nástroj národnostního útlaku
- národní moment se dostal do popředí až v 19. stol.
- Josef II. to dělal z praktických důvodů - úředníci na jednotlivých stupních stát. aparátu si musí rozumět a musí mluvit jednotnou řečí
- rekatolizace
- souvisí s výsledkem 30 leté války
- uplatňovala se zásada „čí moc, toho náboženství“
- tento rys byl velmi výrazný v první etapě absolutismu po 30 leté války, v osvícenském absolutismu se poměry pomalu uvolňovaly
- refeudalizace
- utužení pozemkově-vrchnostenských vztahů
- byla důsledkem tíživé ekonomické situace (nízká zemědělská výroba, proto feudálové využívali nevolníků a poddaných)