Popis:
POJETÍ ČLOVĚKA VE STAROVĚKU
- počátky fie spojeny se vznikem přírodní fie Milétské školy
- obrat fie k člověku:
- SOKRATES
o jeho postoj v Platónově interpretaci
o teze: „Poznej sám sebe“ - člověk e zabývá řadou různých předmětů a přírodními ději, ale měl by nezajímat sám o sebe, jak správně žít = etická otázka
o čl. by měl pochopit to, co to je dobro » co to je mravní dobro? - nejednoznačné vymezení, čl. se snaží najít cestu k dobru a návod pro svůj život
o myšlenka dobra jako čehosi všeobecně platného
o kdyby lidé věděli, co je to dobro, konali by ho
o » důraz na znalost dobra, která člověka učiní dobrým
o dobro člověku prospívá, je užitečné (pro všechny)
o s Platónem zakládají fii, která vychovává člověka, fie je zdokonalením lidské duše, pečuje o ni
o obrat k člověku spojen s kritikou sofistického učení
o starořecká sofistika je také obrácena k člověku
o člověk je jednoznačné individuum
o učení není jen obecným návodem lidského jednání, ale jde o návod pro jednotlivce, jednání přináší úspěch, užitek
o u sofistů se objevují myšlenky, že dobro lze vymezit u každého člověka zvlášť (žádné hledání) » dobro je relativizováno, vztahuje se k jedinci, existence obecného dobra popírali. člověk si sám stanovuje, co dobro je
Klíčová slova:
pojetí člověka
filozofie
renesance
existencialismus
postmodernismus
Obsah:
- Pojetí člověka ve starověku
Pojetí člověka ve středověku
Renesance
Člověk ve francouzském osvícenství
Pojetí člověka v německé klasické filosofii
Immanuel kant
Pojetí člověka na přelomu 19. a 20. století
Křesťanské pojetí člověka
Fenomenologické pojetí člověka
Helmut plessner (1890- 1985)
Hermeneutika a pojetí člověka
Francouzský existencialismus
Marxismus a pojetí člověka
Filosofie dialogu
Postmodernismus