Přednášky z Ústavního práva

Ústavní zákony
č. 4/1993 a č. 29/1993:
• ústavní zákon
o nejvyšší právní síla, ústavní zákony existují od roku 1920, kategorie rakouské školy - možné měnit a doplňovat ústavu
• součástí ústavního pořádku
o čl. 112 - výčet ústavního pořádku („ÚPČR tvoří tato Ústava, LZPaS, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění ČR, Fed. shromáždění Československé soc. republiky a ČNR upravující státní hranice ČR a ústavní zákony ČNR přijaté po 6. červnu 1992“)
o soubor všech ústavních zákonů, které tvoří ústavu - 25 → druhově zmíněny zákony 4/1993 a 29/1993 → polylegální ústava
• 6. červen 1992 volby do zákonodárných sborů - doktrína - od těchto voleb vítězné strany dostaly mandát jednat o zániku Československa, další výskyt tohoto data v čl. 106 (1), po 6. červnu ČNR žádné další zákony nepřijala

ÚZ o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR
č. 4/1993
• přijat 15. prosince 1992 - přijat den před přijetím ústavy - pojistka, kdyby se nepodařilo ústavu přijmout, aby tu bylo aspoň něco, jinak by platilo torzo ústavy z roku 1960, nebylo jasné, zda ústava projde, 4/1993 novelizována a překonána ústavou
• čl. 1
o (1) „Ústavní zákony, zákony a ostatní právní předpis ČSFR platné v den zániku ČSFR na území ČR zůstávají nadále v platnosti. Nelze však použít ustanovení podmíněná toliko existencí ČSFR a příslušností ČR k ní.“
- kontinuita, předpisy zaniklého státu zůstávají v platnosti, předpisy se nerušily, ale nebylo možné je použít - např. zákon o nabývání a pozbývání státního občanství československého, dalo se na ně navazovat
o (2) „Pokud ústavní zákony, zákony a ostatní PP přijaté před zánikem ČSFR spojují PaP s územím ŠFR a státním občanstvím ČSFR , rozumí se tím územím ČR a státní občanství ČR, pokud zákon nestanoví jinak.“
- transformace - tam, kde zákony mluví o Československu → má se tím rozumět Česká republiky