Přednášky ze Správního práva (2. ročník letní sem. , 3. ročník zimní sem., letní sem.)

1. Pojem a druhy VS, rozdíly mezi VS, zákonodárstvím, soudnictvím a vládou

Správa - činnost sledující záměrně urč. cíl nebo činnost nesoucí se za trvalým účelem řídit urč. záležitosti (Pražák); podle toho, zda činnost sleduje cíle veřejné či soukromé se rozlišuje:
1/ správa veřejná - vykonávána ve veřej. zájmu; je více vázána právem; je to činnost převážně vrchnostenská; nositelé mohou st. moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 3 LZPS);
2/správa soukromá - spojena zejm. s hospodářskou aktivitou FO a PO;
za socialismu výlučně st. správa. VS lze chápat: 1/ v materiálním pojetí (funkčním; urč. druh činnosti-spravování) - činnost st. nebo jiných veřej. orgánů, která svým obsahem není zákonodárstvím ani soudnictvím (negativní, substraktivní vymezení); činnost, při jejímž výkonu jsou správní úřady vázány ve své činnosti nejen pr. předpisy, ale též rozhodnutími vyšších úřadů (pozitivní vymezení); 2/ ve formálním pojetí (organizačním, institucionálním; jako instituci-útvar) - činnost orgánů označených jako správní úřady (Hoetzel).

Rozdíly mezi VS, zákonodárstvím, soudnictvím a vládou - rozhodující je orgán činnost vykonávající spolu se svými zákl. atributy - působností a pravomocí (nikoliv tedy druh činnosti).