Psychologie

Počátky psychologie
1879 – počátek psychologie jako vědy: německý psycholog Wilhelm Wundt založil experimentální psychologickou laboratoř v Lipsku
elementová psychologie: nezkoumá psychologii jako celek, ale zkoumá části psychologie
Ebinghaus – paměť
asocianismus: : veškeré psychické dění se koná na principu asociací
gestaltismus: nelze pochopit celek skládáním elementů, je třeba vycházet z celku

Leibnitz
člověk je geneticky daný, na svět přichází již se svými názory
nevědomé počitky: stále něco vnímám, ale ne všechno si uvědomuji

Locke
člověk přichází na svět jako nepopsaná tabule
psychika  vědomí

Pravda je někde mezi Leibnitzovým a Lockeovým názorem.

Psychoanalýza
základní směr tzv. Psychologie hlubinné

Sigmund Freud
poč. 20. stol.
neurolog
používal hypnózu k objevení nevyřešených konfliktů z dětství
rozbor psychiky – uvědomit si problémy a vyrovnat se s nimi

Psychoanalýza je původní metoda léčení psychických poruch (neuróz).

Přínos psychoanalýzy
vývojový přístup: lepší poznání člověka tím, že poznám jeho minulost
3 vrstvy psychiky (Freud)
vědomí
předvědomí (povědomí)
nevědomí: také se podílí na našem chování
zdroj psychické energie – pudy
pud sexuální (tvoření)
pud smrti (zkázy, ničení, vrozené dispozice pro sebevraždu)
rozvrstvení osobnosti
id (ono) vrstva pudová (zcela nevědomá)
ego (já) vrstva racionální (převážně vědomá)
superego (nadjá) vrstva iracionální (částečné nevědomá): svědomí, přijmeme hodnoty a názory, které nám jsou již od dětství „vtloukány do hlavy“

Individuální psychologie
Adler, žák Freuda
základem osobnosti je touha po moci
pojem komplex méněcennosti  vychází z nových vývojových situací

Analytická psychologie
Carl Jung
pojem kolektivní nevědomí (např. pojem matka)
asociační experimenty (jako hra na asociace)
psychologie tvořivosti