Sociologie - ústup tradičních norem, důsledky modernizace, modernita, komunikace

POJMY

Tradiční společnost je vnímána jako společnost s fungujícímí sociálními institucemi, jedná se o idealizovaný kostrukt společnosti. Vychází se z toho že dříve byly jevy ve společnosti jednodušší, byly vázány na danou komunitu a lidé měli své "kořeny".
typ sociální organizace společnosti od počátku zemědělství do počátku rozvoje průmyslové civilizace. Charakterizována stabilní sociální strukturou, kde je postavení prakticky každého člena společnosti určeno postavením jeho rodičů a kde tedy lidé mají vůči sobě navzájem stálou a definitivní totožnost (cítí se být totožnými se svými rolemi sociálními). Mezilidské kontakty jsou většinou bezprostřední a jen minimálně zprostředkovány trhem, charakter trhu je formován mimoekonomickými souvislostmi. Stát minimálně zasahuje do chodu soběstačných, patriarchálně vedených domácností; nejrozšířenější formou rodiny je velká vícegenerační rodina. Společnost je členěna na stavy (kasty ap.). Rozdíl společnosti tradiční a společnosti moderní odpovídá přibližně rozdílu v termínech Gemeinschaft-Gesellschaft
Gemeinschaft a Gesellschaft [gemajnšaft, gezelšaft], kategorie zavedené do společenských věd F. Tönniesem (1855 - 1936). Gemeinschaft (společenství - rodina, vesnice, maloměsto) je založena na spolupráci a solidaritě členů, na osobních vazbách, na morálce, zvycích, náboženství. Gesellschaft (společnost, asociace - velké město, stát, národ) je založena na individualismu, na odosobněných vztazích, na konvencích, právu a veřejném mínění. Lidstvo se podle Tönniese vyvíjí od Gemeinschaft ke Gesellschaft, jak to má dokládat vývoj od feudální ke kapitalistické společnosti