Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Správní právo III.
«»
| Přípona .doc |
Typ přednášky |
Stažené 1 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 3551 |
| Poslední úprava 09.06.2014 |
Zobrazeno 1 253 x |
Autor: redsun |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
87,4% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Správní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:24 stran
1. Správní soudnictví
(Kuchynka)
1.1. Pojem správního soudnictví
Správní soudnictví není poddruhem civilního soudnictví, ale je druhem samostatným (tak jako trestní, civilní a ústavní soudnictví). Trochu zavádějící je, že jeho úpravu nalezneme v občanském soudním řadu (o.s.ř.), např. v Rakousku či Německu je mu věnován zvláštní zákon.
Nejjednodušší vymezení => správní soudnictví je přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánů veřejné správy (správních orgánů), především přezkum zákonnosti rozhodnutí o veřejnoprávních subjektivních právech a povinnostech.
Kdybychom chtěli hovořit o nejčistší podobě, šlo by o přezkum zákonnosti pravomocného rozhodnutí o subjektivních právech a povinnostech veřejnoprávní povahy, kdy soud nerozhoduje věc samu, ale pouze o zákonnosti rozhodnutí o ní (v takto čisté podobě však správní soudnictví nikde není. U nás pod něj např. patří i rozhodování o opravných prostředcích (o zákonnosti nepravomocných rozhodnutí).
Co dalšího může správní soud řešit?
- může vydávat tzv. „dobrá zdání“ -> např. v případech, kdy nemáte jistotu, zda jde o paakt a chcete se ujistit; u nás toto nelze
- může řešit kompetenční spory; u nás to není
- může posuzovat zákonnost podzákonných předpisů; u nás tak činí v míře omezené pro potřebu konkrétního případu
(Kuchynka)
1.1. Pojem správního soudnictví
Správní soudnictví není poddruhem civilního soudnictví, ale je druhem samostatným (tak jako trestní, civilní a ústavní soudnictví). Trochu zavádějící je, že jeho úpravu nalezneme v občanském soudním řadu (o.s.ř.), např. v Rakousku či Německu je mu věnován zvláštní zákon.
Nejjednodušší vymezení => správní soudnictví je přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánů veřejné správy (správních orgánů), především přezkum zákonnosti rozhodnutí o veřejnoprávních subjektivních právech a povinnostech.
Kdybychom chtěli hovořit o nejčistší podobě, šlo by o přezkum zákonnosti pravomocného rozhodnutí o subjektivních právech a povinnostech veřejnoprávní povahy, kdy soud nerozhoduje věc samu, ale pouze o zákonnosti rozhodnutí o ní (v takto čisté podobě však správní soudnictví nikde není. U nás pod něj např. patří i rozhodování o opravných prostředcích (o zákonnosti nepravomocných rozhodnutí).
Co dalšího může správní soud řešit?
- může vydávat tzv. „dobrá zdání“ -> např. v případech, kdy nemáte jistotu, zda jde o paakt a chcete se ujistit; u nás toto nelze
- může řešit kompetenční spory; u nás to není
- může posuzovat zákonnost podzákonných předpisů; u nás tak činí v míře omezené pro potřebu konkrétního případu
Klíčová slova:
správní soudnictví
matrika
evidence
evropské správní právo
informační právo
dopravní právo
Obsah:
- 1. Správní soudnictví
1.1. Pojem správního soudnictví
1.2. Historie správního soudnictví u nás
1.3. Platné znění právní úpravy správního soudnictví
1.3.1. Hlava první - Obecná ustanovení o správním soudnictví
1.3.1.1. Účel řízení (§ 244)
1.3.1.2. Přezkum zákonnosti a správního uvážení (§ 245)
1.3.1.3. Věcná příslušnost (§246)
1.3.1.4. Místní příslušnost (§ 246a)
1.3.1.5. Přiměřené užití jiných ustanovení (§ 246c)
1.3.2. Hlava druhá - Rozhodnutí o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů
1.3.2.1. Negativní enumerace
1.3.2.2. Náležitosti žaloby, účastníci řízení, povinné zastoupení
1.3.2.3. Rozhodování soudu
1.3.3. Hlava třetí - Rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů
1.3.3.1. Pozitivní enumerace
1.3.3.2. Návrh, účastníci řízení, odklad vykonatelnosti
1.3.3.3. Rozhodování soudu
1.3.3.4. Opravné prostředky
2. Matrika, evidence obyvatel
2.1. Matrika
2.1.1. Historický vývoj
2.1.1.1. Do roku 1784
2.1.1.2. Léta 1784 - 1950
2.1.1.3. Léta 1950 - 2000 (příprava nového zákona)
2.1.1.4. Od roku 2001 (účinný nový zákon)
2.2. Evidence obyvatel
3. Evropské správní právo
3.1. Základní principy evropského správního práva
3.1.1. Princip rovnosti
3.1.2. Princip proporcionality (přiměřenosti)
3.1.3. Princip legitimního očekávání
3.2. Evropský standart správního práva
3.2.1. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy
3.2.2. Principy správního práva, týkající se vztahu mezi úřady a soukromými osobami
3.2.3. Vliv komunitárního práva na státy žádající o přístup k Unii
3.2.4. Evropská charta místní samosprávy (1985)
4. Informační právo
4.1. Právo na informace
4.1.2. Úprava v České republice
4.1.2.1. Zákon o svobodném přístupu k informacím
4.2. Ochrana osobních údajů
4.2.1. Situace ve světě
4.2.2. Právní úprava v ČR
4.2.2.1. Definice některých pojmů dle návrhu zákona
4.2.2.2. Práva a povinnosti
4.2.2.3. Vztah k zahraničí
4.2.2.4. Úřad na ochranu osobních údajů
5. Dopravní právo
5.1. Pojem a prameny dopravního práva
5.2. Druhy dopravních cest
5.2.1. Vodní cesty vnitrozemské
5.2.2. Letecké cesty
5.2.3. Dráhy
5.2.4. Pozemní komunikace
5.2.4.1. Druhy pozemních komunikací
5.2.4.2. Vlastnictví pozemních komunikací
5.3. Zřizování a rušení dopravních cest
5.4. Ochrana, křížení a styk dopravních cest s inženýrskými sítěmi
6. Obsah