Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Státověda (věda o státní moci)
«»
| Přípona .doc |
Typ přednášky |
Stažené 2 x |
| Velikost 0,9 MB |
Jazyk český |
ID projektu 3633 |
| Poslední úprava 16.06.2014 |
Zobrazeno 1 249 x |
Autor: redsun |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
89,2% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Státověda
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:28 stran
1. Úvod do státovědy
Státověda je teoretickým oborem, který se zabývá veřejnou mocí - tím, kdo stanoví právo, a kdo ho vyžaduje a zajišťuje. Zabývá se tedy především státem. Zasahuje do všech právních odvětví - především do ústavního práva. Zkoumá jak je konkrétní moc organizovaná (např. co je OSN, EU, ministerstvo,...) a ukazuje také, co si státní moc může dovolit vůči fyzické či právnické osobě (kde je hranice regulované státní moci; v soukromém právu je hranice dána - je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno).
Státověda je o systému, který vynucuje, vyžaduje a dbá na stanovená pravidla (právo). Seriózní (pluralitní, právní a demokratický) stát musí vynucovat, chce-li být stabilní (toto musí dělat jak psaný, tak nepsaný systém).
2. Veřejná moc a stát
V historii byly společenské vztahy založeny na systémech - ovládaný <-> ovládající. V každé společnosti jsou nějaké zájmy (např. sebezáchova, ekonomické zájmy,...), které tvoří jistou motivaci - ať už je uznání hodná (lidé chtějí podnikat) či zavržení hodná (porobení jiného národa). Vývoj společnosti se projevuje v organizaci moci - k zajištění zájmů byly určeny instituce (armáda,...).
Moderní demokratická společnost trvá asi 200 let. Má zájem na prosperitě, na fungování tržního systému. Toto vyžaduje určitý systém regulovaných vztahů - „manažerský systém“. Ten si musí stanovit strukturu, která zachová pravidla => všechny systémy vyžadují autoritu (brutální i demokratické). Různé typy zájmů mají organizovanou podobu -> politickou moc. Základním typem politické moci je stát.
Státověda je teoretickým oborem, který se zabývá veřejnou mocí - tím, kdo stanoví právo, a kdo ho vyžaduje a zajišťuje. Zabývá se tedy především státem. Zasahuje do všech právních odvětví - především do ústavního práva. Zkoumá jak je konkrétní moc organizovaná (např. co je OSN, EU, ministerstvo,...) a ukazuje také, co si státní moc může dovolit vůči fyzické či právnické osobě (kde je hranice regulované státní moci; v soukromém právu je hranice dána - je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno).
Státověda je o systému, který vynucuje, vyžaduje a dbá na stanovená pravidla (právo). Seriózní (pluralitní, právní a demokratický) stát musí vynucovat, chce-li být stabilní (toto musí dělat jak psaný, tak nepsaný systém).
2. Veřejná moc a stát
V historii byly společenské vztahy založeny na systémech - ovládaný <-> ovládající. V každé společnosti jsou nějaké zájmy (např. sebezáchova, ekonomické zájmy,...), které tvoří jistou motivaci - ať už je uznání hodná (lidé chtějí podnikat) či zavržení hodná (porobení jiného národa). Vývoj společnosti se projevuje v organizaci moci - k zajištění zájmů byly určeny instituce (armáda,...).
Moderní demokratická společnost trvá asi 200 let. Má zájem na prosperitě, na fungování tržního systému. Toto vyžaduje určitý systém regulovaných vztahů - „manažerský systém“. Ten si musí stanovit strukturu, která zachová pravidla => všechny systémy vyžadují autoritu (brutální i demokratické). Různé typy zájmů mají organizovanou podobu -> politickou moc. Základním typem politické moci je stát.
Klíčová slova:
státověda
pojmy
organizace
státní služba
státotvorba
samospráva
veřejná moc
Obsah:
- 1. Úvod do státovědy
2. Veřejná moc a stát
2.1. Stát
2.1.1. Různé způsoby vzniku státu
2.1.2. Pojmové znaky státu
2.1.3. Funkce státu
2.1.4. Klasifikace funkcí státu
2.1.5. Vztah státu a práva (tj. veřejné moci a práva)
2.1.6. Vztah státu a národa
2.2. Politický režim státu
2.2.1. Autoritářské státy
2.2.2. Totalitární režimy
2.2.3. Liberálně demokratické státy, veřejné mínění a masmédia
2.3. Charakter státnosti
2.3.1. Teorie pluralismu
2.4. Stát jako teritoriální respektive vnější autorita
2.4.1. Suverenita státu
2.4.2. Podmínky pro existenci státu jako vnější autority
2.4.3. Charakter vnější autority
2.4.4. Projevy vnější autority, bilaterální a multilaterální vztahy
2.5. Společenství států - asociace
2.5.1. Formy asociací s ohledem na míru začlenění
2.5.2. Novodobé asociační vztahy v Evropě
2.6. Unitární a složený stát
2.6.1. Federace - způsob vzniku
2.6.2. Rozdělení působnosti ve federaci
2.6.3. Konfederace
3. Organizace státu (státní mechanismus)
3.1. Státní orgány a státní zařízení
3.2. Stát jako vertikálně organizovaný systém
3.3. Právní organizace státní moci - státní orgány
3.3.1. Pravomoc a působnost státního orgánu
3.3.2. Příslušnost státního orgánu
3.3.3. Státně-mocenský charakter činnosti státního orgánu
3.4. Postup při fungování státu
3.4.1. Normotvorné působení státu (jak funguje při této činnosti)
3.4.2. Výkonná pravomoc státu (jak postupuje při její realizaci)
3.4.3. Soudní (arbiterská) pravomoc státu, základní typy rozhodování v soudnictví
3.4.4. Ústavní soudnictví
3.5. Postup při přijímání rozhodnutí státu, aplikace práva
3.5.1. Zahájení řízení
3.5.2. Průběh řízení
3.5.3. Vydání rozhodnutí
3.5.4. Přezkoumání rozhodnutí
3.5.5. Etapa výkonu rozhodnutí
4. Státní služba
4.1. Státní úředníci
5. Státotvorná činnost politických stran
5.1. Státní politika, funkce státu, skládání vůle
5.2. Koalice
6. Veřejnoprávní samospráva
7. Člověk a veřejná moc
7.1. Koncepce lidských práv
7.2. Obsah koncepce lidských práv
7.2.1. Principy, které ovládají jednotlivé poznané oblasti
7.2.2. Otázka ochrany lidských práv
7.3. Státní občanství
7.4. Pojetí povinností občanů
8. Obecné pojetí forem vlády
8.1. Parlamentní forma vlády
8.1.1. Součinnostní vazby jednotlivých složek moci
8.1.2. Mutace parlamentních systémů
8.2. Prezidentská forma vlády (omezená, vymezená)
8.3. Smíšené formy vlády
8.4. Volební systémy
9. Obsah