Teorie národního hospodářství

ÚVOD DO EKONOMIE

dílčí témata:
1) ekonomie a praxeologie
„praxeologie“ - pojem málo používán
autorem: L. von Mieses
ve své práci: „Lidské jednání - pojednání o ekonomii“ - se zabývá praxeologií
praxeologie - je obecná teorie lidského jednání
ekonomické katalaktické problémy jsou zahrnuty v obecnější vědě (praxeologii) a toto pouto již nelze přetrhnout
ekonomie se stává součástí jakkoli doposud nejlépe rozpracovanou součástí praxeologie, která je novou obecnou teorií lidského jednání, mnohem propracovanější
žádné zkoumání úzce ekonom. problémů nelze započítat jinak než od aktů volby - volba určuje všechna lidská rozhodnutí
lze považovat ekonomii za jednu z nejmladších společenských věd, kořeny v Řecku
studium ekonomie otevřelo tržní sféru, která byla do té doby nepřístupná a nemyslitelná
soubor poznání ekonomie, nechává stranou veškeré ostatní vědy (logiky, fyziku, matematiku, biologii…)
v dějinách došlo k jakési chybě, která spočívala v tom, že se významný proud myslitelů zabýval tím, lidstvím jako celkem, přistupovali k tomuto fenoménu, chápali a pojímali velké celky (rasy, církev atd.) → dostávali se do pasti - co vedlo jedince k tomu, aby sledoval cíl - nedokázali odpověď
ekonomie jako samostatná věda (vnitřně diferencovaná) má řadu chyb:
1) reflektování pravidelností - člověk se jim musí přizpůsobit
2) zákony lidského jednání a společenské spolupráce se musí zkoumat stejně jako fyzika
3) obecná teorie volby a preferencí - daleko přesahuje horizont ekonomických problémů je mnohem víc než ekonomickou volbou lidských snah → obecná teorie volby a preference je vědou o všech druzích lidského jednání, volba určuje všechna lidská rozhodnutí → když člověk provádí volbu, tak do hry vstupují všechny lidské hodnoty (jak materiální a duchovní)
jiný směr myšlení se pokoušel přistupovat pod zkresleným úhlem  konstruovat politické instituce (John Start Mill)

2) ekonomie jako katalaxie
katalaxie - z řeckého slova „směňovat“
základem teorie směny
typ spontánního řádu, zvláštním druhem, který je oživován lidmi v rámci pravidel majetkového a smluvního práva
Fridrich von Heyek - dílo „Právo, zákonodárství a svoboda“
- část: Povaha tržního řádu
tržní řád - jeden z typů spontánně vyvíjený
jeho pojetí stojí na tom, že tržní řád je jistým způsobem koordinace lidského jednání, který bude zajišťovat soulad, plnění ale některých lidských očekávání bude doprovázeno také zklamáváním jiných lidských očekávání
tržní řád neslouží žádné jednotné soustavě cílů
to co se nazývá národní hospodářství, není jedinou opravdovou ekonomikou (síť více ekonomik) → společné charakteristiky, nejsou řízeny jednotnou hierarchií cílů