Popis:
1. Vymezení sociologie
SOCIOLOGIE = je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda napříč různými sociologickými školami a paradigmaty. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému a nebo o sociální změně.
2. Historický kontext formování klasické sociologie
Ad. Miller - sociologie nemohla vzniknout dříve, než vznikly problémy, jimiž se zabývá. Pád zpochybněních jistot tradiční společnosti a zrod nejistých nadějí společnosti moderní byla rozhodujícím podnětem ke vzniku sociologie. Ta vzniká jako snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti.
Dějiny sociologie
Sociologie se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil A. W. Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě (viz též Chicagská škola).
Klíčová slova:
modernita
občanská společnost
sociologie
politické systémy
legalita
legitimita
demokracie
Obsah:
- Přednáška 1
1. Vymezení sociologie
2. Historický kontext formování klasické sociologie
3. Dilemata sociologie - struktura x jednání, konsensus x konflikt
4. Kontrafaktuální povaha zkoumání sociálních vztahů
5. Paradigmatická povaha sociologie
6. Nezamýšlené důsledky sociálního jednání
7. Reflexivita vědění a sebenaplňující se proroctví
8. Falsifikační pojetí vědy
9. Otevřená společnost a význam kritiky
Přednáška 2
1. Ústup tradičních sociálních norem
2. Příčiny, procesy a důsledky modernizace
3. Principy modernity
4. Žijeme v postmoderní společnosti?
5. Mobilita a komunikace v moderní společnosti
6. Globalizace a její důsledky
7. Riziková společnost
Přednáška 3
Moc
Rozdíl mezi autoritou a mocí
Politické systémy a jejich klasifikace
Ve společnosti a společenských vědách
Vztah legality a legitimity
Předpoklady a formy nalézání demokratické politické vůle
Empirická x racionalistická demokracie
Koncept občanské společnosti - systémový x činnostní přístup
Typy přímé demokracie
Principy přímé demokracie
Přednáška 4
1. Historické předpoklady formování občanské společnosti v českých zemích v 19. století.
2. Občanská společnost za první republiky a v období komunismu.
3. Občanská společnost ve střední Evropě po pádu komunismu
4. Koncept politické kultury a občanských kompetencí
5. Anomie a atomizace
6. Sociologie byrokracie
7. Sociální stratifikace
8. Fenomén lobbingu a zprostředkování zájmů.