Popis:
- cesta ke zdokonalovaní učitelské činnosti vede přes sebepoznání nebo-li autodiagnostiku učitele
- za autodiagnostiku pedagogické činnosti lze považovat proces, v jehož průběhu učitel cíleně a systematicky získává a zpracovává (analyzuje, zobecňuje a hodnotí) zpětnovazební informace
- důležité zároveň je, aby učitel na základě těchto informací učitel dovedl projektovat postup (plán) dalšího zkvalitnění svého pedagogického působení, a proto musí vědomě reflektovat jeho kvalitu
- je zřejmé, že základem autodiagnostiky učitelovy pedagogické činnosti je jeho sebereflexe
sebereflexe je uvědomování si obsahů svého vědomí a charakteristik osobnosti i výsledků jednání na pozadí, resp. v konfrontaci s morálními normami nebo alespoň obrazy ideálního já. Ideální já vyjadřuje představu jedince, jaký by chtěl být. Sebereflexe je vlastně vnitřní dialog, který vedeme sami se sebou.
sebereflexe učiteli umožňuje analyzovat a srovnávat dřívější a nové soubory pedagogických zkušeností, jeho nová a starší rozhodnutí a jednání
tím mu umožňuje nalézat východisko a náměty k dalšímu svému zdokonalení
je to vlastně neustálá přestavba vlastní pedagogické kompetence učitele
sebereflexi je možno považovat za zpětnou vazbu o tom, co a jak učitel dělal a prožíval při komunikaci se žáky nebo studenty, co se při tom dělo a jak tato komunikace probíhala
sebereflexe je však současně procesem hledání a odkrývání zdrojů učitelské pedagogické činnosti a osobnosti
je tedy východiskem pro projektování a uskutečňování autoregulace učitelovy pedagogické činnosti
Klíčová slova:
sebereflexe
autodiagnostika
pedagogika
zdroje stresu
pozorování
Obsah:
- Sebereflexe v pedagogické činnosti učitele:
Předmět sebereflexe:
Potřeba sebereflexe:
Funkce sebereflexe:
Sebereflektující otázky:
Sebereflektivní metody:
Využití výsledků sebereflexe:
Autodiagnostika:
Kdy autodiagnostiku pedagogické činnosti realizovat?
Jak výsledků autodiagnostiky využít?
Za jakých podmínek plní autodiagnostika v současné škole svoje poslání?