Metody pedagogické diagnostiky - prezentace

- Klasifikace pozorování
- V literatuře můžeme najít různé přístupy ke klasifikaci pozorování. Pro naše účely rozlišíme pozorování podle následujících kritérií:
- Délka trvání
- Krátkodobé ( Co dnes Jirku v hodině zaujalo?)
- Dlouhodobé (longitudinální) (O co projevuje Jirka zájem z dlouhodobého hlediska?)
- Osoba provádějící pozorování
- Introspekce - sebepozorování
- Extrospekce - pozorování jiných
- Účast při pozorování
- Přímé (vlastní)
- Nepřímé (nevlastní) - ze záznamu
- Počet pozorovaných osob
- Individuální (Pozoruji jednoho žáka - Marii při práci ve skupině)
- Skupinové (Pozoruji celou skupinu žáků při práci)
- Zaměřenosti pozorování
- Dílčí (Jakým úchopem žák drží tužku? Jaká je pozornost žáka ve výuce?)
- Celkové (Jak se projevuje žák o přestávkách? Jaká je úroveň grafomotoriky žáka?)
- Zásahy do pozorování
- Přirozené (volné) (Děti se rozdělí dle vlastního rozhodnutí do skupin)
- Navozené (řízené) (Určím tři žáky, kteří si volí ostatní do svých skupin)
- Připravenost pozorování
- Strukturované - stanovíme druhy jevů, kategorie, které budeme sledovat. Připravíme si pozorovací nástroj - systém. Obsahuje pozorované jevy, pravidla identifikování těchto jevů, záznamu a vyhodnocení. Jde o rozčlenění pozorované reality na předem stanovené kategorie.
- Nestrukturované - pozorování spontánní činnosti v dané situaci bez přípravy pozorovacího systému.