Orální, totální a bilingvální metoda vzdělávání

- rozdílnost přístupů vychází z pohledu na samotné sluchové postižení:
- medicínský, monoligvální/monokulturní - hluchota jako defekt/hendikep
- kulturní, bilingvální/bikulturní - hluchota jako kulturní odlišnost
- volba vzdělávacího programu je plně v kompetenci ředitele školy

Orální metoda vzdělávání

- V Evropě od Milánského kongresu (1880) až do 60. let 20. století
- vyloučení jakýchkoliv posunků ze vzdělávání neslyšících
- nepřipouští používání znakového jazyka
- všechno musí být obětováno jedinému cílu - naučit neslyšící dítě mluvit
- naučit se mluvit je však pro prelingválně zcela neslyšící dítě ze všeho těžkého to nejtěžší
- vyhovuje jen některým dětem s vadou sluchu (ohluchlým a nedoslýchavým )