Provoz a údržba strojů - prezentace z přednášek

ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Zvyšování provozuschopnosti a provozní spolehlivosti, zajištění delších intervalů mezi údržbářskými odstávkami, efektivní využití pracovníků údržby, lepší a efektivní technická podpora, účinnější využití informací apod., jsou svým způsobem celkem známé cesty zvyšování produktivity výroby, ale bohužel ne vždy plně využívané nejen v českých, ale i zahraničních podmínkách. Efektivnost a zisk je většinou dosahován pomocí outsourcingu výroby, tzn. ne údržby pojímané jako procesně technická činnost daného výrobního procesu.

Je nutné si plně uvědomit, že v dnešním moderním podnikání se pak nástroji řešení stávají i dříve opomíjené problémy, ke kterým patří především údržba za podmínky jejího systémově procesního chápání. Cílem každé údržby je v nejjednodušším a základním pohledu udržovat výrobní zařízení v technicky dobrém a provozuschopném stavu při vynakládání optimálních nákladů. Splnění daného cíle je velmi obtížné, údržba jako taková sice patří k základním procesům každé výroby, ale je procesem velmi rozporným, neboť na straně jedné spotřebovává finanční prostředky, pracovní sílu, snižuje časový fond apod. a na straně druhé odstraňuje následky opotřebení, tzn. prodlužuje životnost a zvyšuje provozní spolehlivost apod., tedy nesporný užitek. Jak je zřejmé, tak je možno také říci, že každá výrobní společnost se pokouší o nemožné „řešení začarovaného kruhu“, resp. „kvadraturu kruhu“.