Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Živočišní škůdci dřevin městské zeleně
«»
| Přípona |
Typ prezentace |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5561 |
| Poslední úprava 20.04.2015 |
Zobrazeno 1 398 x |
Autor: petr.cerny |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
92,1% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Fakulta lesnická a dřevařská
- Kategorie:Přírodní vědy » Lesnictví
- Předmět:Arboristika
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:10 stran
Živočišní škůdci dřevin městské zeleně
Mnohostranný význam dřevin sídlištní zeleně je všeobecně známý a široce se uplatňuje v podmínkách urbanizované krajiny. Specifické podmínky sídlištní zeleně se však výrazně odlišují od přírodních a často nevyhovují biologicko-ekologickým požadavkům dřevin. Z uvedeného vyplývá, že je potřebné se zvláštní pozorností přistupovat k výběru sortimentu dřevin s ohledem na stupeň odolnosti k znečištěnému ovzduší, změněným klimatickým podmínkám, ale i s ohledem na odolnost k chorobám a škůdcům. Dřeviny rostoucí pod vlivem různorodých škodlivých činitelů městského prostředí a v změněných ekologických podmínkách ve větší míře podléhají různým chorobám a škůdcům, výrazně se snižuje jejich estetická hodnota a nezřídka i hynou úplně. Na obnovu a rozšiřování sídlištní zeleně se vynakládají značné finanční prostředky. Proto je potřebné věnovat zvýšenou pozornost i jejich ochraně, včas poznat příčiny poškození, správně determinovat škodlivé činitele a podle potřeby přistoupit i k nevyhnutelným ochranným opatřením proti nejvýznamnějším chorobám a škůdcům dřevin v podmínkách městské zeleně.
Klasifikace chorob a škůdců
Choroba rostliny se nejčastěji vysvětluje jako odchylka od jejích normálních fyziologických procesů. Od choroby se odlišuje poškození rostliny například žírem hmyzu na asimilačních orgánech. Žírem vzniká porucha postiženého orgánu, ale v napadené rostlině neprobíhají pro chorobu typické dlouhotrvající patologické procesy. Z ochranářského hlediska znamená poškození stromů fyziologickou poruchu, jejímž důsledkem je zhoršení úspěšného vývoje, produkce dřevní hmoty a nebo její jakosti (Stolina a kol., 1985). Za poškození stromů se tedy pokládá porucha morfologických a fyziologických vlastností vyvolaná mechanicky, ale i fyziologicky působícími abiotickými činiteli, živočichy nebo patogenními organismy, způsobujícími chorobu stromu. Klasifikaci škodlivých činitelů, koncipovanou pro podmínky ochrany lesů (Stolina a kol., 1985), můžeme s určitými obměnami a specifikací využít i v podmínkách ochrany dřevin v urbanizované krajině (předmět ochrany je přitom stejný - autochtonní a allochtonní lesní i okrasné dřeviny). Škodlivé činitele rozdělujeme podle původu do dvou základních skupin, a to na přírodní a antropogenní činitele. Někdy pokládáme za škodlivého činitele i člověka, který může poškodit strom (dřevinu, porost) přímo nebo nepřímo.
Podle způsobu, jakým působí přírodní abiotické škodlivé činitele na dřeviny, je rozdělujeme na:
a) činitele působící mechanicky - tlakem: vítr, sníh, námraza, laviny, ledovce;
b) činitele působící fyzikálně: blesk, oheň;
c) činitele působící fyziologicky: sucho nebo přísušky, nadbytek vlhkosti, mráz a přímrazky, vysoká teplota a úpal, nedostatek a přebytek některých živin.
Biotické škodlivé činitele představuje široké spektrum příslušníků živočišné a rostlinné říše. Fytofágní živočichové poškozují dřeviny tak, že je celé zkonzumují, případně konzumují jen některé orgány, např. listy (bekyně velkohlavá - Lymantria dispar L.), a nebo se živí jen některými pletivy (lýkožrout smrkový - Ips typographus L.), rostlinnými šťávami (korovnice jedlová - Dreyfusia piceae Ratzb.).
Mnohostranný význam dřevin sídlištní zeleně je všeobecně známý a široce se uplatňuje v podmínkách urbanizované krajiny. Specifické podmínky sídlištní zeleně se však výrazně odlišují od přírodních a často nevyhovují biologicko-ekologickým požadavkům dřevin. Z uvedeného vyplývá, že je potřebné se zvláštní pozorností přistupovat k výběru sortimentu dřevin s ohledem na stupeň odolnosti k znečištěnému ovzduší, změněným klimatickým podmínkám, ale i s ohledem na odolnost k chorobám a škůdcům. Dřeviny rostoucí pod vlivem různorodých škodlivých činitelů městského prostředí a v změněných ekologických podmínkách ve větší míře podléhají různým chorobám a škůdcům, výrazně se snižuje jejich estetická hodnota a nezřídka i hynou úplně. Na obnovu a rozšiřování sídlištní zeleně se vynakládají značné finanční prostředky. Proto je potřebné věnovat zvýšenou pozornost i jejich ochraně, včas poznat příčiny poškození, správně determinovat škodlivé činitele a podle potřeby přistoupit i k nevyhnutelným ochranným opatřením proti nejvýznamnějším chorobám a škůdcům dřevin v podmínkách městské zeleně.
Klasifikace chorob a škůdců
Choroba rostliny se nejčastěji vysvětluje jako odchylka od jejích normálních fyziologických procesů. Od choroby se odlišuje poškození rostliny například žírem hmyzu na asimilačních orgánech. Žírem vzniká porucha postiženého orgánu, ale v napadené rostlině neprobíhají pro chorobu typické dlouhotrvající patologické procesy. Z ochranářského hlediska znamená poškození stromů fyziologickou poruchu, jejímž důsledkem je zhoršení úspěšného vývoje, produkce dřevní hmoty a nebo její jakosti (Stolina a kol., 1985). Za poškození stromů se tedy pokládá porucha morfologických a fyziologických vlastností vyvolaná mechanicky, ale i fyziologicky působícími abiotickými činiteli, živočichy nebo patogenními organismy, způsobujícími chorobu stromu. Klasifikaci škodlivých činitelů, koncipovanou pro podmínky ochrany lesů (Stolina a kol., 1985), můžeme s určitými obměnami a specifikací využít i v podmínkách ochrany dřevin v urbanizované krajině (předmět ochrany je přitom stejný - autochtonní a allochtonní lesní i okrasné dřeviny). Škodlivé činitele rozdělujeme podle původu do dvou základních skupin, a to na přírodní a antropogenní činitele. Někdy pokládáme za škodlivého činitele i člověka, který může poškodit strom (dřevinu, porost) přímo nebo nepřímo.
Podle způsobu, jakým působí přírodní abiotické škodlivé činitele na dřeviny, je rozdělujeme na:
a) činitele působící mechanicky - tlakem: vítr, sníh, námraza, laviny, ledovce;
b) činitele působící fyzikálně: blesk, oheň;
c) činitele působící fyziologicky: sucho nebo přísušky, nadbytek vlhkosti, mráz a přímrazky, vysoká teplota a úpal, nedostatek a přebytek některých živin.
Biotické škodlivé činitele představuje široké spektrum příslušníků živočišné a rostlinné říše. Fytofágní živočichové poškozují dřeviny tak, že je celé zkonzumují, případně konzumují jen některé orgány, např. listy (bekyně velkohlavá - Lymantria dispar L.), a nebo se živí jen některými pletivy (lýkožrout smrkový - Ips typographus L.), rostlinnými šťávami (korovnice jedlová - Dreyfusia piceae Ratzb.).
Klíčová slova:
choroby
škodci
klasifikace
městská zeleň
listnaté dřeviny
Obsah:
- Klasifikace chorob a škůdců
Živočišní škůdci
Materiál a metodika práce
Stručný literární přehled problematiky
Živočišní škůdci na listnatých dřevinách
Boj proti škůdcům v městské zeleni
Zdroje:
- BENČAŤ F. (1982): Atlas rozšírenia cudzokrajných drevín na Slovensku a rajonizácija ich pestovania. Bratislava, VEDA, vyd. SAV, 368 str.
- ČERNÝ A. (1976): Lesnická fytopatologie. Praha, SZN, 346 str.
- FERIANC O. a kol. (1975): Slovenské mená hmyzu. Bratislava, VEDA, vyd. SAV, 308 str.
- GÁPER J. (1985): Výzkum parazitických drevokazných húb a ektomykorízy sídelnej zelene a hľadiska zlepšenia jej celkovej prosperity. Etapa čiastkovej úlohy č. VI-6-1/3 h, "Arborétum Mlyňany" - Ústav dendrobiológie CBEV SAV, 73.
- GAVRILOVIČ D. (1980): Prva pojava i rasprostranjenost mrežaste stjenice platana - Corythuca ciliata (Say) u Bosni i Hercegovini. Šumar. i prerada drveta, 43. 4-6, 137-139.
- GOGOLA E. (1976): Lesnícka entomológia. Systematická časť. VŠLD - LF Zvolen, 208 str. (skriptá)
- GOGOLA E. (1985): Lesnícka zoológia a entomológia. Časť entomológia. VŠLD - LF Zvolen, 208 str. (skriptá)
- HOPP I. (1984): Die Platanen - Netzwanze Corythucha ciliata (Say) nun auch in der Bundes Republik Deutschland. Entomol. Z., 94, 5, 60-63.
- HRUBÍK P. (1974): Húsenice niektorých Lepidopter ako potencionálni škodcovia introdukovaných lesných drevín. In: Zborník Slovenskej entomologickej spoločnosti pri SAV, Entomol. problémy 12, 151-210.
- HRUBÍK P. (1985): Výzkum štruktúry fauny a škodlivých biotických činiteľov v objektoch sidelnej zelene. Etapa úlohy č. VI-6-1/3 g, "Arborétum Mlyňany" - Ústav dendrobiológie CBEV SAV, 84 str.
- HRUBÍK P. (1987): Systematická analýza škodlivej entomofauny mestskej zelene. Zborník Slov. entomol. společnosti SAV, entomologické problémy XVIII, Bratislava, VEDA, vyd. SAV, str. 253-271.
- HRUBÍK P. (1988): Živočíšni škodcovia mestskej zelene. Edícia Acta dendrobiologica, Bratislava, VEDA, vyd. SAV, 196 str.
- HRUBÍK P., JUHÁSOVÁ G., GÁPER J. (1986): Diagnostika chorôb a škodcov zelene a hlavné zásady ochrany a obrany proti nim. Metodický postup č. 13 z CPV S-2. "Arborétum Mlyňany" - Ústav dendrobiológie CBEV SAV, 162 str.
- HRUBÍK P., SKUHRAVÝ V. (1987): Výskyt byľomorky krušpánovej, Monarthropalpus buxi Lab., na rôznych taxónoch rodu Buxus sp. v Arboréte Mlyňany. Lesnictví, 33, č. 9, s. 829-836.
- CHARVÁT O., PATOČKA J. (1967): Jednoduché zařízení pro chov listožravého hmyzu. Živa, 1, 15.
- JUHÁSOVÁ G. (1985): Výzkum hubových chorôb zelene v urbanizovanej krajine a špecifických chorôb gaštana jedlého. Etapa čiast. úlohy č. VI-6-1/3 f, "Arborétum Mlyňany" - Ústav dendrobiológie CBEV SAV, 65 s.
- JUHÁSOVÁ G, HRUBÍK P. (1984): Choroby a škodcovia cudzokrajných drevín na Slovensku. Bratislava, VEDA, vyd. SAV, Acta dendrobiologica, 164 s.
- PŘÍHODA A. (1959): Lesnická fytopatologie. Praha, SZN, 363 s.
- STOLINA M. a kol. (1985): Ochrana lesa. Príroda, Bratislava, 480 s.
- SUPUKA J. a kol. (1983): Zhodnotenie biologicko-ekologických faktorov ovplyvňujúcich kvalitu a kvantitu zelene v sídelnej a výrobnej krajine. Záv. správa ku kontrol. etape čiastkovej úlohy č. VI-6-1/3 "Arborétum
- Mlyňany" - Ústav dendrobiológie CBEV SAV, 180 s.
- SUPUKA J. (1987): Normatívy zelene a ocenovanie stromov v sídlach. Bratislava, VEDA, vyd. SAV, Acta dendrobiologica, 179 str.
- Překlad textu do češtiny: Karel Rys, Kristýna Látalová
- Českou nomenklaturu zkontroloval: Ing. Miroslav Řehák