Od dvanácti let se učíme jinak

Často to vypadá, že dítěti řeknete stokrát: „Tohle nesmíš!“ nebo „Takhle je to špatně!“ A ono to stejně udělá znova. Anebo naopak chválíte a chválíte… a výsledky se stejně nedostavují. Vědci přišli na to, že je třeba zohlednit jejich věk. Osmileté děti mají na rozdíl od dvanáctiletých dětí anebo dospělých zásadně odlišnou strategii učení.ˇ

Osmileté děti se učí zejména prostřednictvím pozitivní zpětné vazby (takže pochvala má mnohem silnější účinek), zatímco negativní zpětná vazba („Takhle ne!“) jen stěží spustí jakýkoliv varovný signál vedoucí k nápravě. Naproti tomu dvanáctileté děti již dokáží negativní zpětnou vazbu zpracovat lépe a dokonce ji využít k poučení se z vlastních chyb. Stejně tak funguje i mozek dospělých, kteří negativní zpětnou vazbu zpravidla zvládají ještě účinněji.


Mozkové oblasti kognitivního řízení

Změna ve strategii učení byla předvedena ve studii zaměřené na chování, která ukázala, že osmileté děti reagují na negativní zpětnou vazbu neadekvátně a nepřesně. A tato změna může být pozorována i v mozku, jak odhalila vývojová psycholožka doktorka Eveline Crone a její kolegové z Leiden Brain and Cognition Lab s využitím funkční magnetické rezonance (fMRI). Rozdíl je vidět zejména v oblastech mozku, odpovídajících za kognitivní řízení. Tyto oblasti jsou umístěny v mozkové kůře. (obrázek č. 1)


Opačný případ

U dětí ve věku osmi a devíti let reagují tyto mozkové oblasti silně na pozitivní zpětnou vazbu a skoro vůbec nereagují na negativní zpětnou vazbu. Ale u dětí ve věku dvanácti a třinácti let, a stejně tak u dospělých, se setkáváme s opačným případem. Jejich „centrum řízení“ v mozku je silněji aktivováno negativní zpětnou vazbou a mnohem méně pozitivní zpětnou vazbou.