Římská republika - projekt

Republika
rés publica = věc veřejná
V čele sátu stáli dva konsulové, kteří byli voleni z patricijů na jeden rok a 300 členný poradní sbor - senát. Ten tvořili úředníci (Prétoři - státní charakter; Kvestoři - hospodářství, finance; jiní - vojenské a veřejné stavby, morální formy). V případě války byl zvolen diktátor, ten měl neomezená práva a byl volen na půl roku.
Raná republika (510 - 265 před Kristem)
Hlavní problémy tvořily
1) rozpory mezi patriciji a plebeji
. Plebejům se postupně podařilo získat právo volit své představitele (tribuny lidu - 2 - 10), ti měli hájit práva plebejů, měli též výjimečná práva (například právo veto - tzn. právo zrušit to, co je namířeno proti plebejům).
Roku 449 byly vydány zákony dvanácti desek (měděné). Dosud se totiž soudilo podle zvyku (zvykové právo), až nyní dostal zákon písemnou podobu s hlavními charakterovými znaky jako „Co je psáno, je dáno“ a „Co není zakázáno, je dovoleno“.
V roce 367 plebejové dosáhli toho, že jeden z konzulů byl volen z patricijů i plebejů, což upevnilo římskou společnost. Došlo ke změně diferenciace římské společnosti, vznikly dvě vrstvy - nobilita (patricijové a bohatí plebejové), privilegovaná vrstva, která má vliv a moc; a proletariát (prolés = potomstvo).