Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Anežský klášter
«»
| Přípona .doc |
Typ referát |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 1448 |
| Poslední úprava 15.04.2010 |
Zobrazeno 455 x |
Autor: zadsemuser |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
3 Kreditů - kvalita:
44,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:-
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Dejepis
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:-
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:3 stran
Anežský klášter
(30. - 70. léta 13. století), Praha
1 - Staré Město
, Anežská 8, č. p. 810/I
Podnětem pro vznik kláštera byl Marburský špitál pro nemocné, založený r. 1228 Anežčinou sestřenicí Arpádovnou Alžbětou Durynskou. Anežský klášter byl založen při hradbách Starého města roku 1233 a je klenotem rané gotiky. Architektonický komplex sloužil jako dva kláštery - ženský a mužský. Oba konventy sousedily, ale život v nich probíhal odděleně. Žebravým minoritům náležela část kostela sv. Barbory, klariskám areál s kostelem sv. Františka. Oba kláštery měly svou vlastní kvadraturu - čtvercovou rajskou zahradu lemovanou ambitem nad níž byly umístěny jednotlivé celly.
1) Kostel sv. Františka tvořil v první fázi podélný, ploše uzavřený dvoulodní prostor o třech klenebních polích, s vysokou hlavní a nižší užší boční lodí po jižní straně. Hlavní loď měla v 1.patře tribunu, přístupnou portálem ze severní zdi. Tato nejstarší část kláštera byla dokončena roku 1234, kdy také došlo k vysvěcení kostela. Mísí se zde ve stylu cisterciáckých klášterů z Burgundska pozdně románské a gotické prvky, opukové kvádříky a cihly.
(30. - 70. léta 13. století), Praha
1 - Staré Město
, Anežská 8, č. p. 810/I
Podnětem pro vznik kláštera byl Marburský špitál pro nemocné, založený r. 1228 Anežčinou sestřenicí Arpádovnou Alžbětou Durynskou. Anežský klášter byl založen při hradbách Starého města roku 1233 a je klenotem rané gotiky. Architektonický komplex sloužil jako dva kláštery - ženský a mužský. Oba konventy sousedily, ale život v nich probíhal odděleně. Žebravým minoritům náležela část kostela sv. Barbory, klariskám areál s kostelem sv. Františka. Oba kláštery měly svou vlastní kvadraturu - čtvercovou rajskou zahradu lemovanou ambitem nad níž byly umístěny jednotlivé celly.
1) Kostel sv. Františka tvořil v první fázi podélný, ploše uzavřený dvoulodní prostor o třech klenebních polích, s vysokou hlavní a nižší užší boční lodí po jižní straně. Hlavní loď měla v 1.patře tribunu, přístupnou portálem ze severní zdi. Tato nejstarší část kláštera byla dokončena roku 1234, kdy také došlo k vysvěcení kostela. Mísí se zde ve stylu cisterciáckých klášterů z Burgundska pozdně románské a gotické prvky, opukové kvádříky a cihly.
Klíčová slova: