Chemický průmysl

Chemický průmysl

Společně s gumárenstvím je chemický průmysl jedním z nejmodernějších odvětví světové výroby. V současnosti je chemický průmysl spojen prakticky s celým národním hospodářstvím. zajišťuje nové surovinové materiály pro strojírenství, stavebnictví, spotřební průmysl a moderní zemědělství je bez něho nemyslitelné. Poskytuje nejen náhradní hmoty náhražky za jiné, klad umělé hmoty místo kovu, ale vyrábí i zcela nové materiály, syntetické hmoty, které dávají nové možnosti využití a obohacují spotřebu.

Chemický průmysl patří k základním odvětvím těžkého průmyslu, která jsou osou národního hospodářství průmyslově rozvinutých zemí. V současné době se ve světě nemůže úspěšně rozvíjet téměř žádné jiné odvětví národního hospodářství, žádný směr techniky, aby se neopíral v určité formě o poznatky chemie. Částečná záměna tradičních materiálů syntetickými, vyvolává velké změny ve výrobních procesech, ve fyzikálních vlastnostech výrobků, v možnostech jejich aplikace apod.

Počátky chemického průmyslu se datují do minulého století, kdy se začaly vyrábět hlavní anorganické chemikálie ze síry, soli a jiných surovin a organické výrobky proti tomu fermentací zemědělských produktů. Prvým rychlejším krokem k rozvoji chemie byl rozvoj organických syntéz na bázi destilace uhlí počátkem 20. Století, k němuž docházelo hlavně v Německu, Anglii, Francii a později i v USA. Revoluční přeměnou prochází chemický průmysl v době po druhé světové válce. Uhelná surovinová základna se stala pro rychle se rozvíjející průmyslové organické výroby již nepostačující a dochází k orientaci na ropu a zemní plyn. Sledujeme-li rozvoj chemického průmyslu ve světě v etapě v posledních 15-20 let musíme kontaktovat , že je i v průmyslově nejvyspělejších státech jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví národního hospodářství.

Důvody tak dynamického rozvoje chemického průmyslu v celém světě jsou v samotném charakteru tohoto odvětví. Z malého počtu surovin a za pomoci několika druhů energie se vyrábí velké množství výrobků určených převážně pro bezprostřední spotřebu v jiných oblastech hospodářství.

Chemický průmysl vyrábí z několika málo druhů výchozích surovin velké množství hmot, re dále zpracovává. Surovinou jsou vedle anorganických materiálů (soli atd.) i přírodniny, jako voda nebo vzduch (výroba kapalného dusíku atp.). V současnosti se stala velmi důležitou (surovinou ropa a zemní plyn. Využití těchto surovin vyvolalo značné
strukturální změny nejen uvnitř odvětví, ale i uvnitř celého hospodářství. Odhaduje se, že až polovina světové chemické výroby je založena na ropě; nezávisle na potížích v naftovém hospodářství hledají se cesty k její náhradě uhlím a plynem. Kombináty zpracovávající ropu patří mezi moderní velká centra světového průmyslu. Petrochemický průmysl vykazuje nejrychlejší tempo rozvoje.

Chemická výroba je energeticky náročným odvětvím. Podstatná část energie se spotřebuje při výrobě základních produktů, jako jsou karbid vápníku, elektrolytický chlór a čpavek. Jejich široké použití způsobuje, že zejména výroba dusíkatých hnojiv, syntetického kaučuku, chemických vláken a plastů je energeticky náročná. Působení
energetického činitele na rozmístění je zeslabováno možnostmi přenosu elektřiny a přepravy hodnotných paliv na značnou vzdálenost. Chemický průmysl je relativně méně náročný na spotřebu živé práce. Obory základní chemie a těžké organické syntézy, jež dosáhly stupně mechanizace, kladou menší nároky na spotřebu lidské práce než
produkce syntetických materiálů a výrobků z nich, kde se vedle chemických pochodů uplatňuje mechanické opracování.

Lokalizaci odvětví do jisté míry omezují možnosti přepravy některých materiálů, jako kyselin a dalších chemikálií. I když závislost na výchozích surovinách není taková jako například v průmyslu stavebních hmot, je žádoucí respektovat vztah mezi surovinou a jejím zpracováním. Naopak některé obory finálních výrobků, např. lisování
umělých hmot, jsou orientovány do míst spotřeby. Pro obory s velkými nároky na elektrickou energii, jako je elektrochemie průmysl atomový, má značnou závažnost blízkost levných a vydatných zdrojů elektřiny. Základní obory chemického průmyslu mají rovněž velkou spotřebu vody. Tato závislost se uplatňuje i v oborech těžké anorganické chemie (v petrochemii).




Faktor vody: chemické výroby kladou na vodu podstatně vyšší požadavky z hlediska množství i kvality než jiná průmyslová odvětví. Skutečnost, že chemie využívá vodu nejen pro pomocné technologické účely, ale i jako suroviny jenž zvyšuje význam tohoto faktoru. Chemické závody nelze lokalizovat do prostoru pociťujících nedostatek vody, i kdyby ostatní ekonomické podmínky v nich byly příznivé. Významnou úlohu hraje i znečištění toků. Otázka dostatku vody je pro většinu oborů chemického průmyslu rozhodujícím lokalizačním faktorem.


Klíčová slova:

Chemický průmysl