Gotický sloh

Uměleckým výrazem rytířské doby i duchovního křesťanského vzepětí a rozmachu církve se stal sloh, kterému náleží adjektivum „gotický“, charakterizující umělecké formy, jež vznikaly od 12. do 15. století, a to nejprve ve Francii a potom i jinde v Evropě a byli to cisterciáti, kteří zde pro její přijetí připravili půdu. Gotika, původně hanlivý název odvozován mylně od kmene Gótů, nebyla plodem nějakého myšlenkového úsilí nebo mystických sil, ale spíše výsledkem technického vývoje. Jímž prošly formy používané v románských školách různých oblastí. Utvářela se však a zdokonalila v Normandii a Ile-de-France, krajích, které ležely v blízkosti Paříže a byly podřízeny královské moci. Vyjadřovala také touhu po zjemnění ducha, po obohacení života vezdejšího i po náboženském zvroucnění až k nadpozemskému vzletu.