Hesiodos: Práce a dni

Hesiodos působil pravděpodobně na přelomu 8. a 7. stol. př. n. l. Byl to řecký básník - první historicky doložená postava evropské literatury. Původně byl zemědělcem z Boiótie, který se naučil umění potulných pěvců, rapsódů.1 Vedle Homéra byl nejvýznamnějším básníkem archaické doby, tvůrcem žánru didaktického eposu. V básnické skladbě Erga kai Hémerai (Práce a dni), představující pestrou směs morálních ponaučení a mytologických vstupů, podává subjektivní výpověď těžce pracujícího rolníka - pesimistické pojetí světa je vyjádřeno bájí o Pandořině skřínce a o pěti lidských pokolení. Theogonia (Zrození bohů) ztělesňuje básnický pokus o systematizaci mýtu - skladba zpracovává báje o vzniku světa z chaosu a geneaologii bohů. Ostatní Hesiodovy práce se nám zachovaly pouze ve fragmentech.

Hesiodos žil v období přechodu od rodové společnosti k otrokářskému systému. V jeho díle se stýkají dva ideologické proudy - mytologie, jako světový názor rodové společnosti, a počátky materialistické, racionalistické filosofie otrokářů. Jak umírající společnost rodová, tak i rodící se společnost otrokářská zanechávají na Hesiodovi své stopy. První ho poznamenává kladným poměrem k fyzické práci, druhá z něj utváří trpkého kritika. Hesiodova postava se stává křižovatkou mezi mytologií jako ideologií rodové společnosti a mezi materialismem milétské školy.