Historický vývoj ústavních zákonů ČR, ČSR, ČSSR

Historický vývoj ústavních zákonů ČR, ČSR, ČSSR

Prameny ústavního práva v právním smyslu


- právní pramen - způsob nebo forma vyjádření právní normy
1) normativní právní akty různé síly
2) soudní precedenty
3) obyčeje
4) mezinárodní smlouvy
5) vnitrostátní smlouvy
-zákony – prvotní normativní akt schválený zákonodárným sborem (v absolutní monarchii
panovník či jiné orgány)
- schvalování referendem
- ústavní zákony – základní zákon ve státě
- ústava, charta, listina aj.
- rozhodné je postavení v právním řádu a obsah
- původně se odvíjela od formy vlády
- součástí jsou katalogy práv a svobod
- po 2.sv.v. upravují principy jež charakterizují stát
- v ČR nejvyšší právní sílu mají ústavní zákony a 1 je přímo nazván ústava. Možno měnit je speciální procedurou.

K etapizaci ústavního vývoje

Přestože ústavní vývoj souvisí s vývojem politickým, nespadá vjedno.To je dáno jednak určitým časovým odstupem základních ústavních úprav za změnami politického režimu , jednak i občasnými ústavními rekodifikacemi, které nejsou adekvátním výrazem bezprostředních změn poměrů politických.
Ústava je v prvé řadě právním výrazem existence státu.Proto základní etapizace našeho ústavního vývoje vychází z etapizace státních útvarů, které na území dnešní České republiky působily a vyznačovaly se rysy moderního konstitucionalismu.
Za základní rysy se považuje suverenita lidu jako tvůrce ústavního režimu a rovnost v právech ( rovnoprávnost) Historicky je spojen s odmítnutím absolutismu.