I mrtvoly mohou tančit (charakteristika)

… znám ji už asi patnáct let, nedokázal jsem od ní odtrhnout své smysly a v okamžiku jsem se do ní bezhlavě zamiloval. Do konce mých dnů a ani pak, nezapomenu na naše první setkání, všude kolem spousta lidí a ona mezi nimi, rozevlátá a smějící se, křičící a tančící jako derviš rotující okolo ohně v transu chtíče, nicoty, smrti a nadějí, spolu sní se linula vůně magnólií a opia a v uších uklidňující zvonění tibetských mís. Od té doby se setkáváme téměř denně
, dalo by se říct že ji dokonale znám, ale při každém setkání je to jakoby poprvé, jako procházka časem, vždy na ní objevím něco nového, fascinujícího a do té doby pro mě skrytého.