Jarmila Glazarová

Česká prozaička publicistka a reportérka se narodila r. 1901 v Malé Skále u Turnova. Do osmi let tam prožila šťastné dětství než se se svou rodinou odstěhovala do Prahy, kde se v budoucí spisovatelce začalo probouzet vlastenecké cítění. V I. světové válce ztratila oba své rodiče, a tak se se sestrou odstěhovala na Ostravsko. Tam zblízka poznala sociální bídu, osudy prostých lidí a sympatie k dělnickému hnutí. V té době také absolvovala hospodářskou školu a provdala se za staršího lékaře, se kterým žila spokojený život dvanáct let. Po manželově náhlé smrti se vrátila zpět do Prahy a věnovala se literatuře. Když skončila II. Světová válka působila jako kulturní atašé na našem velvyslanectví v Moskvě. Po návratu se věnovala hlavně publicistické činnosti zejména reportážím v zahraničí. Jednu dobu byla dokonce poslankyní Národního shromáždění. Psala do řady časopisů, kde ve svých článcích hájila národní kulturu, jazykovou čistotu a realistické a sociální postupy v literatuře. Za svou mnohostrannou aktivitu byla dvakrát oceněna. V roce 1956 dostala Československou cenu míru a roku 1959 byla oceněna titulem národní umělkyně.