Jeruzalém - čtvrť Mea Šearim

Rozeschlé dveře slabounce zavzlykaly a oznámily tak náš příchod do obchodu. V šeru místnosti se zvedla postava – malý stařík s kipou na hlavě a patriarchálním vousem odložil rozečtenou knihu a vyšel nám vstříc o pár kroků.
„Ráda bych si u vás koupila knihu“, řekla jsem rychle na vysvětlenou, neboť mě trochu zaskočil jeho klid. Po zkušenostech s arabskými obchodníky, kteří vás za ruce táhnou do svých krámků, to byla nečekaná změna. „Přála bych si hebrejsko-anglickou Bibli…“, pokračovala jsem a bezradně se rozhlížela po regálech až ke stropu naplněných knihami. „Mám jednu takovou“, řekl zpěvným hlasem a vytáhl z police objemný svazek. „Je to Bible židovské rodiny – masoretský text s ilustracemi, vydaná v Londýně 1881.“ Bible byla opravdu krásná, navíc masoretský text opatřený pomocnými znaménky, označujícími samohlásky, plně vyhovoval mým znalostem hebrejštiny, a tak nebylo proč váhat. „Udělejte jí dobrou cenu, rabbi“, přimlouval se kamarád. „Z kolegiality, víte? Já jsem také knihkupec. Až přijedete do Prahy