Muzejnictví a sběratelství v 2. polovině 19. století

Fenomén muzejnictví má souvislost s transformací stavovské společnosti ve společnost občanskou. Základem moderního muzejnictví u nás je pak rok 1860, kdy byl vydán Říjnový diplom, jenž znamenal obnovení ústavnosti a byl prvním stupínkem ke nastolení výše řečené občanské společnosti. Muzea měla reprezentační funkci v politickém a národnostním smyslu slova. Důležitá byla i národnostní otázka, jakési soupeření mezi Čechy a Němci, avšak tento faktor nelze brát jako ten nejdůležitější. Rozvoj muzejnictví měl vyšší, intelektuální a občanský charakter.

Do roku 1850 u nás existovala pouze tři muzea a to v Praze, Brně a v Opavě. Do roku 1880 se pak uvzniklo 25 muzeí a do roku 1900 přibylo dalších 80 muzeí! Mezi nejstarší spolky té doby patřily Archeologický a muzejní spolek Včela čáslavská v Čáslavi, Muzejní společnost v Chrudimi, Městské muzeum ve Vysokém mýtě, Besední muzeum v Třebenicích, Muzejní společnost města Němekého Brodu, Muzeum okresu hlineckého v Hlinsku v Čechcách a Archeologický sbor Wocel v Kutné Hoře. Úkolem těchto muzeí bylo vesměs vytvářením regionálních sbírkových fondů doplňovat sbírkotvornou činnost Národního muzea. Tato muzea měla charakter vlastivědných muzeí a zabývala se tedy na dokumentaci regionu ať už přírody či činnosti člověka. Mimo česká muzea existovala i ta německá, například v Karlových Varech či v Chebu.