Počátky písemnictví u nás

Počátky psané literatury na našem území spadají do 9. stol. a souvisejí s šířením křesťanství v našich zemích. V roce 862 poslal velkomoravský kníže Rastislav posly k byzantskému císaři Michaelovi s prosbou, aby do jeho země poslal učitele křesťanství, kteří by v Říši velkomoravské hlásali křesťanskou víru a v řeči lidu srozumitelné a položili základy vzdělanosti. Sledoval tím cíle nejen náboženské, ale i politické (chtěl se tak účinně bránit tlaku říše východofranské – německé)
Roku 863 přišli na Velkou Moravu dva bratři ze Soluně – Konstantin (později přijal mnišské jméno Cyril) a Metoděj. Přestože byli původem Řekové, znali makedonské slovanské nářečí, kterého se v okolí Soluně užívalo. Předpokládá se, že na Moravu přinesli již hotové překlady některých náboženských textů a některých bohoslužebných textů. Pro tyto potřeby upravili z řecké abecedy první slovanské písmo – hlaholici (později bylo vytvořeno zjednodušené písmo – cyrilice, které se stalo základem azbuky). Jazyk, do něhož překládali, dnes označujeme jako staroslověnština.