Populační růst

Polulační růst byl označen za jeden z prvořadých globálních problémů. Téměř můžeme říci, že je to jeden z nejzákladnějších problémů, z něhož se vyvýjejí další.

Roku 1850 dosáhl počet obyvatel po několikatisícileté historii poprvé jedné miliardy. K dosažení druhé miliardy stačilo pouze 75 let. O další miliardu vzrost počet obyvatel Země za 35 let a čtyř miliard dosáhl opět ve zkráceném časovém úseku, tentokrát za 25 let (už v roce 1980). V roce 2000 to bude při nezměněném trendu 6 miliard obyvatel. Kdyby tento enormní růst pokračoval, podle demografů by se počet obyvatel do r. 2003 zdvojnásobil a tvořil by 12 miliard, v r. 2066 dokonce 24 miliard a v r. 2100 ne méně než 48 miliard. Rufus E. Miles, vydavatel populačního buletinu, který vychází ve Washingtonu, napsal: „Podle názorů expertů na zásoby surovin nemůže Země v žádném případě poskytnout 48 miliardám obyvatel přijatelný životní standart. Pravděpodobně by nevydržela zátěž tak velkého počtu obyvatelstva.“ Collin Clark zašel až do extrému a věří, že planeta uživí 140 miliard lidí, bude-li důsledně využita všechna úrodná půda a lidstvo přejde na vegetariánskou stravu. Podle něj by při smíšené stravě na úrovni dnešní spotřeby Spojených států planeta uživila 70 miliard lidí. Do svého odhadu přitom nezapočítal zdroje moří
a oceánů.