Římská antická literatura

1. období archaické

Přibližně ve 3. stol. př. Kr. začíná do řeckých oblastí pronikat moc Říma. Římané přejímají a přizpůsobují hodnoty, které vytvořili Řekové. V období archaickém (vedle ústní lidové slovesnosti-písní a hymnů) Římané zpočátku překládali řecké báje a dramatickou tvorbu. Prvními básnickými pokusy byly např. politické satiry. Navázáním na řecké vzory vznikla římská komedie. Zpočátku se velmi podobala řecké a postavy neměly pevné povahy. Později se komedie podobají hrám doby helénistické (Aristofanovým) – objevují se podobné náměty a společenské typy, vzaté z denního života-zamilovaní mladíci mladíci, dívky, které upadly do otroctví, kuplíři, prohnaní otroci, vojáci, bohatí otcové, nebo lakomci. K obvyklým námětům patří láska nebo rozloučení dvou osob a opětné šťastné shledání, které bývá dílem náhody a rozvazuje komickou zápletku. Autory těchto komedií jsou Terentius a Plautus.