Sabina Karel

Narodil se v Praze jako nemanželské dítě, vychováván byl v rodině chudého dělníka, studoval práva, ale nedokončil je.Od mládí se stýkal s Máchou, psal lyrické básně a povídky a byl činný jako literární kritik.V revolučním období patřil k členům Repealu a k předním radikálům.Redigoval po Havlíčkovi Pražské noviny a Včelu, r. 1849 Noviny Lípy slovanské, spolupracoval s radikálně demokratickým Pražským večerním listem.Roku 1849 byl zatčen a odsouzen k smrti pro účast na přípravě protistátního spiknutí, trest mu byl však změněn na 18 let vězení.Roku 1857 byl amnestován.Účastnil se vystoupení májovců, patřil k nejaktivnějším členům Umělecké besedy, pracoval v dělnickém hnutí i v mladočeské straně.Roku 1872 mu bylo prokázáno, že je konfidentem rakouské policie.Veřejně se hájil, ale marně.Zemřel v bídě.Po roce 1918, kdy byly zpřístupněny archívy rakouské policie, se obvinění proti Sabinovi potvrdilo.