Slovanská hradiště

Pro nejstarší dobu slovanskou jsou nám známější archeologické prameny než písemné. Jsou to např. žárové hroby, mohylníky, sídliště i hradiště. Teprve na úsvitu našich dějin se k některým z hradišť vztahují psané zprávy. A jedním z nich je Levý Hradec.

Mezi raně historickými hradišti na území na území Čech má Levý Hradec zvláštní postavení. Ve středu území obývaného českým kmenem, leží nad Vltavou sídlo knížat naší časné historie a k němu se vztahují staré pověsti a dějinné události, které dovolují považovat Levý Hradec za jedno ze starších hradišť přemyslovských knížat. Nejstarší zprávy o něm podávají již prameny 10. století. Např. spisek krátké sepsání o sv. Cyrilovi a Metodějovi i pokřtění země české a moravské. Vypráví se v něm, jak biskup Metoděj pokřtil Bořivoje a třicet lidí jeho průvodu při jeho návštěvě na Svatoplukově dvoře. Když se vrátil domů na hrad, jenž se jmenoval Hradec, usadil tam kněze Kaicha a založili kostel sv. Klimenta. Podle Kosmovy kroniky se tu konala volba druhého biskupa Vojtěcha.