Popis:
Kapitola I. -- Úvod do dějin filosofie. Pojem filosofie a její vztah k ostatnímu duchovnu. Vnitřní členění filosofie.
-- filein = milovat, sofia = moudrost, jako první použil slovo filosofie Pythagoras
-- počátek filosofie v údivu
-- kvalifikace vědění v Aristotelově smyslu, filosofii ztotožňoval s věděním vůbec, dělil ji na teoretickou (fyzika,
matematika, metafyzika) a praktickou (etika, politika, poietická filosofie = tvoření)
-- později se od filosofie oddělily psychologie, sociologie, logika, estetika, dnes se filosofie skládá z ontologie (teorie
bytí), gnoseologie (teorie poznání, noetika, zaměřuje se na poznávání pravdy, má blízko k filosofické hermeneutice),
etiky (teorie morálky) a filosofie dějin (filosofické aspekty lidských dějin, nejdůležitější součástí je politická
filosofie). Mimo toto dělení stojí filosofická antropologie (co je člověk? atd.)
-- narozdíl od ostatních věd nemá filosofie předem stanoven svůj předmět
Klíčová slova:
dějiny filosofie
spekulace
italská půda
středověk
empirismus
osvícenství
materialismus
Obsah:
- Kapitola I. -- Úvod do dějin filosofie. Pojem filosofie a její vztah k ostatnímu duchovnu. Vnitřní členění filosofie.
Kapitola II. -- Vznik filosofie a první iónští přírodní filosofové.
Kapitola III. -- Počátky filosofické spekulace ve vývoji řecké filosofie na italské půdě.
Kapitola IV. -- Řecká přírodní filosofie na cestě k atomistice.
Kapitola V. -- Vrcholné směry řecké filosofie.
Kapitola VI. -- Helénistické období řecké filosofie a jeho pokračování v Římě.
Kapitola VII. -- Synkretické myšlenkové směry náboženské povahy na sklonku antiky.
Kapitola VIII. -- Patristika a její vyvrcholení u Augustina.
Kapitola IX. -- Filosofie v raném středověku
Kapitola X. -- Filosofie ve vrcholném a pozdním středověku.
Kapitola XI. -- Přechod k novověku: Filosofie renesanční a reformace.
Kapitola XII. -- Vývoj britského empirismu.
Kapitola XIII. -- Kontinentální filosofie 17. století.
Kapitola XIV. -- Francouzské osvícenství a materialismus 18. století.