Hliníkové vodiče - Aluminiums conductors

Základní informace:

Chemická značka: AL
Protonové číslo: 13
Relativní atomová hmotnost: 26,981
Perioda: 3
Skupina: III A
Rok objevení : 1825
Zařazení: Ostatní kovy
Teplota tání: [°C]: 660,37
Teplota varu: [°C]: 2519
Hustota: [g cm-3]: 2,702

Výhody : Al je ~ 3 krát lehčí než Cu, Al vodič se stejným el. odporem jako Cu má poloviční hmotnost, dobrá korozní odolnost
Nevýhody: malá pevnost (vodiče venkovního vedení je nutno kombinovat s nosnými ocelovými lany)
Legování a tváření s cílem zpevnění není možné => klesá el. vodivost, nízké krystalizační teploty

Obecně o hliníku:

Jedná se o nejrozšířenější kov na Zemi, tvoří asi 7,5 % zemské kůry. Hliník díky své nízké hustotě se zprvu využíval ve vojenské technice, později v letectví. S rozvojem výroby hliníku vyšších čistot bylo možno využít jeho dobrou elektrickou vodivost, která je asi 65 % vodivosti mědi. Hliník je tedy čtvrtý nejlepší vodič elektrického proudu za stříbrem, mědí a zlatem. Významné místo zaujímá hliník v elektronickém a mikroelektronickém průmyslu. Využívá se na výrobu drátů (vodiče pro venkovní sítě a rozvody, vinutí, kabely) a mikrodrátů, pro snadnou tvářitelnost za studena na výrobu různých součástí a krytů (kaloty) a díky dielektrickým vlastnostem jeho oxidů vytvořených na hliníkové fólii na výrobu elektrolytických kondenzátorů. [1]