Kuželová kola se šikmými a zakřivenými zuby

Úvod do geometrie bočních ploch
Kuželových kol se šikmými a zakřivenými zuby se používá pro pohybu a momentu při různoběžných osách hřídelů a při větších nárocích na vlastnosti ozubení. Zakřivené zuby mají oproti přímým zubům řadu výhod (tichost chodu, větší únosnost, produktivnější způsob výroby, jednoduché omezení záběru ve střední části zubu, pak menší citlivost na vzájemnou polohu kol), pro které se jim dává přednost. Konstruktér však při návrhu musí respektovat závislost geometrie kuželových kol na zvolené výrobní metodě , na použitém výrobním stroji a nástrojích. Musí vycházet z výrobních možností výrobce a výpočet provádět ve spolupráci se specialistou.
Většinou bývá úhel os kuželových soukolí 90° a proto bude v dalším textu pojednáváno o tomto případu.
Tak jako ozubení čelních kol je vytvářeno odvalováním nástroje (hřebene, frézy) po roztečných (valivých) válcích, tak analogicky je možné ozubení kuželových kol vytvářet odvalováním základního rovinného kola po roztečných kuželích spoluzabírajících kol. Výchozím útvarem pro geometrický rozbor ozubení a posléze i pro výrobu těchto kol je příslušné rovinné kolo s nepřímými zuby. K tomu lze teoreticky dospět následující úpravou rozměrově stejného rovinného kola se zuby přímými. Zuby kola se rozčlení systémem soumezných válcových řezů na elementární mezikruhové segmenty, které se pak vzájemně natočí a uspořádají tak, aby jejich středy (při sledování ve valivé rovině kola) ležely na jisté předem zvolené "řídící křivce". Řídící křivka je průsečnicí roztečné roviny základního rovinného kola s boky zubů a je kritériem, podle kterého se rozdělují jednotlivé výrobní způsoby. Na obr.1 je schematicky znázorněno vytváření zubu šikmého a zubu kruhově zakřiveného.