Spoluvlastnictví

O spoluvlastnictví jde v případě, jestliže jedna a táž věc nerozdělená patří současně více osobám.

Podílové spoluvlastnictví je ideálním spoluvlastnictví. To znamená, že výše spoluvlastnického podílu neodpovídá konkrétní části společné věci (např. dva spoluvlastníci dvoupokojového bytu, každý má ½ - neznamená to, že každý je vlastníkem jednoho pokoje). Každý z ideálních spoluvlastníků je spoluvlastníkem celé nerozdělené věci (např. celého bytu) a výše podílů určuje v jaké míře se spoluvlastníci podílejí na vlastnickém právu ke společné věci (podíl na rozhodování o ní, jak bude užívána, jak s ní bude nakládáno, popř. jak bude rozdělena apod.).

Společné jmění manželů může vzniknout jen mezi manžely. Podíly každého z manželů na společné věci nejsou určeny, a to ani reálně, ani ideálně. Každý z manželů má vlastnické právo k celé věci, ale v nakládání s touto věcí je omezen právem druhého manžela, který má k téže věcí stejná práva.