Technologické objevy inspirované přírodou

Proč vymýšlet něco, co už příroda dávno vytvořila. Vědci se právě přírodou nechávají často inspirovat a výsledkem jsou velmi zajímavé a užitečné věci.
Žraločí kůže
Žraloci bývají někdy označováni za krále vodního světa. K rychlému pohybu jim pomáhá stavba těla, ale nejen ona. Rychlost dodává žralokům i struktura jejich kůže. A je-li žraločí kůže vskutku tak zajímavá, proč ji nevyužít i v těch nejmodernějších technologiích?
Odolnost především
Žraločí kůže pod mikroskopem je poseta trojrozměrnými útvary, které připomínají diamanty. Mezi těmito útvary jsou úzké žlábky. Těchto žlábků jsou na jediném čtverečním centimetru tisíce. Je to k nevíře, ale právě takový materiál dokáže výrazně omezit energetickou náročnost lodí či letadel. Zmenšuje totiž tření a prostředí tak při pohybu klade nižší odpor.
Tým výzkumníků z německého Fraunhoferova institutu vyvinul speciální nátěr, který kopíruje vlastnosti žralokovy kůže. Jejím základem jsou nanočástice, které zajistí i to, že nátěr je odolný vůči teplotním výkyvům, vůči ultrafialovému záření i vůči mechanickému poškození. Zkrátka, vydrží toho hodně.
Drobné rýhy v tomto materiálu mění proudění okolního prostředí tak, že výrazně omezují turbulence. Je jedno, zda se jedná o vzduch nebo vodu. Tento nátěr na žraločí bázi má řadu dalších výhod: Není nutné na něj nanášet jakýkoliv další materiál. V případě nového přelakování letadla, ke kterému dochází zhruba jednou za pět let, se nátěr může jednoduše odebrat a poté znovu aplikovat.
Pokud by se lak aplikoval na každé letadlo, dle jeho vynálezců by se ročně ušetřilo čtyři a půl milionu tun paliva. Tolik paliva se vejde do nádrží 22 Boeingů 747. Není to až tak závratné číslo, ale ve chvíli, kdy hrozí nárůst energetické krize, je každá ušetřená kapka dobrá. Navíc, podobné úspory by se daly očekávat i v lodní dopravě. Kromě toho by nový lak mohl najít uplatnění u větrných či vodních elektráren, kde by díky němu mohlo dojít ke zvýšení účinnosti systémů a v důsledku toho i k energetickým ziskům.