Dědičnost - Genetika a DNA

Dědičnost – Genetika ( DNA)

Něco z historie : Alfons Bertillon , velký francouzský detektiv vyšetřil v roce 1802 jeden pařížský mord . Použil k tomu nový vynález , který vnesl strach do samého srdce
podsvětí . Osmdesát tři let poté byly poblíž leicestershirské vísky Narboroug zavražděny dvě dívky . Vražda byla i tentokrát odhalena díky technickému pokroku , ačkoliv mechanismus , jehož zásluhou k odhalení došlo, by byl Bertillona nejspíš dost zaskočil . Oba případy spojuje první a poslední vývojové stádium lidské genetiky jako vědeckého oboru .
Pařížský vrah byl dopaden , protože na místě činu zanechal otisky prstů . Bylo to poprvé, co byly otisky prstů použity jako důkaz totožnosti . Tato myšlenka pochází z Japonska , kde byl otisk prstu používán zároveň jako podpis hrnčíře . Vrah byl usvědčen. V novém testu se však hledaly individuální rozdíly v genetickém materiálu zanechané na místě činu . Fingerprint DNA (doslova „otisk prstu DNA“) byl stejně důležitým důkazem jedinečnosti každého člověka , jako jím byl Bertillonův rozhodující důkaz či podpis Japonského hrnčíře . Život je ale většinou složitější než věda : vrah (pekař Colin Pitchfork) byl dopaden , až poté , co fingerprint DNA vyloučil mladého muže, který provedl falešné doznání , a poté ,co vrah přemluvil svého přítele , aby si pod jeho jménem nechal odebrat krev .