Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Didaktika somatologie - Metodický balíček
«»
| Přípona .doc |
Typ seminární práce |
Stažené 10 x |
| Velikost 0,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10036 |
| Poslední úprava 03.04.2017 |
Zobrazeno 1 941 x |
Autor: kungs |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
98,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Pedagogika
- Předmět:Didaktika somatologie
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:31 stran
2 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKŮ
Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání. Učitelé Střední zdravotnické školy Ostrava přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů středního vzdělávání uvedených ve školském zákoně a vzdělávacím programu školy.
2.1 Zásady hodnocení a klasifikace
a) Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při zkoušení učitel nesnižuje žákův sebecit, nezesměšňuje jej a nebaví na jeho účet ostatní.
b) Učitel při hodnocení respektuje věk a individuální dispozice žáků, oceňuje jejich snahu a pokrok. U žáků se specifickou poruchou učení klade učitel důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady pro lepší výkon.
c) Učitel hodnotí práci žáků v průběhu výuky soustavně a včas. Na hodnocení výsledků žáků se připravuje (ví, koho a jak bude zkoušet apod.)
d) Učitel hodnotí to, co žák umí, hodnocení je zaměřeno pozitivně a není jen hledáním chyb a nedostatků. Hodnotíme správná řešení, hodnocením nevyvoláváme stres, nesmí být trestem.
e) Učitel rozvíjí dovednost sebehodnocení a vzájemného hodnocení žáků. Při sebehodnocení se žák usiluje popsat své klady i nedostatky (co se mu daří, co ne a proč).
f) Na počátku klasifikačního období vyučující průkazným způsobem seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace. Žáci jsou včas informováni o požadavcích ke zkoušce (znají výukové cíle a očekávané výkony).
g) Do celkové klasifikace učitel zahrne kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.
h) Informace o úspěšnosti žáků jsou jim podávány dostatečně četně a při neúspěších jsou okamžitě přijímána adekvátní opatření (konzultace, doučování atp.)
i) Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání. Učitelé Střední zdravotnické školy Ostrava přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů středního vzdělávání uvedených ve školském zákoně a vzdělávacím programu školy.
2.1 Zásady hodnocení a klasifikace
a) Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při zkoušení učitel nesnižuje žákův sebecit, nezesměšňuje jej a nebaví na jeho účet ostatní.
b) Učitel při hodnocení respektuje věk a individuální dispozice žáků, oceňuje jejich snahu a pokrok. U žáků se specifickou poruchou učení klade učitel důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady pro lepší výkon.
c) Učitel hodnotí práci žáků v průběhu výuky soustavně a včas. Na hodnocení výsledků žáků se připravuje (ví, koho a jak bude zkoušet apod.)
d) Učitel hodnotí to, co žák umí, hodnocení je zaměřeno pozitivně a není jen hledáním chyb a nedostatků. Hodnotíme správná řešení, hodnocením nevyvoláváme stres, nesmí být trestem.
e) Učitel rozvíjí dovednost sebehodnocení a vzájemného hodnocení žáků. Při sebehodnocení se žák usiluje popsat své klady i nedostatky (co se mu daří, co ne a proč).
f) Na počátku klasifikačního období vyučující průkazným způsobem seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace. Žáci jsou včas informováni o požadavcích ke zkoušce (znají výukové cíle a očekávané výkony).
g) Do celkové klasifikace učitel zahrne kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.
h) Informace o úspěšnosti žáků jsou jim podávány dostatečně četně a při neúspěších jsou okamžitě přijímána adekvátní opatření (konzultace, doučování atp.)
i) Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
Klíčová slova:
studijní obor
klasifikace žáků
výsledek výuky
didaktický test
sebereflexe
Obsah:
- Obsah 2
1 Charakteristika studijního oboru 3
2 Profil absolventa 3
2.1 Pracovní uplatnění absolventa 3
2.2 Výsledky vzdělávání 4
2.2.1 Odborné kompetence absolventa 4
2.2.2 Obecné (klíčové) kompetence absolventa 6
2.3 Možnosti dalšího vzdělávání 7
2.4 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání 7
3 Učební plán studijního oboru 8
4 Charakteristika vyučovacího předmětu 9
5 Časový tématický plán učiva 11
6 Hodnocení a klasifikace žáků 17
6.1 Zásady hodnocení a klasifikace 18
6.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 18
6.3 Stupně klasifikace a hodnocení chování 20
7 Doporučená literatura 22
8 Příprava na hodinu psychologie a komunikace 23
8.1 Úvodní informace 23
8.2 Konkrétní cíl pro vyučovací hodinu zaměřenou na osobnost zdravotnického asistenta 24
8.3 Obsah učiva: osobnostní typologie z pohledu žádoucích osobnostních charakteristik zdravotnického pracovníka 26
8.3.1 Typologie osobnosti 26
8.3.2 Hippokratova typologie temperamentu 26
8.3.3 Typologie carla gustava junga 27
8.3.4 Typologie vycházející z mbti 28
8.3.5 Typologie ernsta kretschmera 28
8.3.6 Osobnost a volba povolání - kariéra a profesní úspěch 30
8.4 Didaktické pomůcky: 31
9 Návrh vyučovací hodiny 32
10 Hodnocení výsledků výuky 41
10.1 Ústní zkoušení 41
10.2 Didaktický test 41
10.3 Příklad krátkého didaktického testu: 41
11 Mezipředmětové vztahy 42
11.1 Horizontální v rámci 2. ročníku 42
11.2 Vertikální vnitropředmětové 42
11.3 Vertikální mezipředmětové 43
12 Sebereflexe učitele 43
12.1 Sebereflexní deník 43
12.1.1 Testy sebereflexe pro učitele 43
12.1.2 Další metody sebereflexe 44
13 Seznam použité literatury 45
Zdroje:
- STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA OSTRAVA. Střední zdravotnická škola Ostrava
- KALHOUS, Zdeněk. Školní didaktika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 447 s. ISBN 80-717-8253-X.
- GRECMANOVÁ, H. a H. URBANOVSKÁ. 2007. Aktivizační metody ve výuce. Olomouc: Hanex. ISBN 978-8085783-73-5.
- GROMNICA, R. Kapitoly z pedagogiky pro střední školy. Ostrava: MONTANEX, a.s., 2010.
- KUBEROVÁ, H. 2010. Didaktika ošetřovatelství. Praha: Portál. 246 s. ISBN 978-80-7367-684-1.
- SITNÁ, D. 2009. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáku ve skupinách. Praha:Portál, ISBN 978-80-7367-246-1.
- GRABOVSKÁ, G. Didaktika psychologie a pedagogiky - metodický balíček - seminární práce.