Epilepsie - seminární práce

Epilepsie je nemocí, která jedince do jisté míry omezuje a limituje v řadě aktivit a výrazně mění jeho život. Z pohledu lékaře jde pak o chorobu velmi zajímavou, inspirující ke komplexnímu myšlení a ke kombinování postupů a jejich modifikací v každém jednotlivém případě. Lze dokonce říci, že v průběhu vývoje nemoci dochází k modelování jak nemocného, tak ošetřujícího lékaře, který je nucen neustále čerpat nové poznatky a zjišťovat nové léčebné postupy, aby postiženému co nejvíce prospěl a současně jej co nejméně poškodil. Pro plný efekt léčby je nutná oboustranná nadprůměrná spolupráce pacienta, rodičů a lékaře - jinak není možné dosáhnout dobrých výsledků. Platí to jak pro praktického lékaře, tak pro neurologa, kteří „svého“ pacienta s epilepsií provází životem. Spolupráce epileptologa a pacienta je většinou dlouhodobou, někdy celoživotní hrou o co nejlepší zdravotní stav, hrou s léky, hrou s psychikou, hrou o vzájemnou plnou důvěru, hrou s nejnovějšími informacemi a zkušenostmi.