Evropa států, Evropa regionů

Mnoho politických myslitelů, politiků i politických komentátorů má tendenci extrapolovat dvě představy o základní geograficko-politické strukturaci Evropy (která je vesměs myšlena jako EU): představu Evropy založené na kooperující vzájemnosti jednotlivých národních států, které by si podržely nejen formální, ale také značnou faktickou míru své suverenity, nebo takovou perspektivu, v níž by rozvolňující se „pouto“ národního státu předávalo postupně své "žezlo" na jednu stranu svým regionům a na stranu druhou nadstátním a nadnárodním institucím integrující se Evropy. Proti "Evropě regionů" tak bývá kladena "Evropa (národních) států" a tento protiklad mívá i pozoruhodné normativní konotace.

V současné době převažuje takové vidění problému, které jako víceméně normativní ideál klade postupné či radikální narušení stávající míry suverenity státu ve prospěch decentralizujících a/nebo integrujících správněpolitických jednotek. Stát (zejména ve formě národního státu) bývá v této perspektivě zpravidla nahlížen jako potenciální ohrožení další progrese evropské integrace. Některé další námitky proti představě kooperace nadále suverénních států jsou ovšem neseny i domněnkou, že rozbití politické a kulturní entity státu jakožto základní jednotky povede "konečně" k "postmoderní" pluralizaci politických alternativ, kulturních opcí a životních způsobů. Proti tomuto pohledu pak stojí neméně rozhodný postoj těch, kdo poukazují na problematické momenty takové koncepce: nedostatek legitimity a politické kontroly supranacionálních struktur. Další argumenty odpůrců "Evropy regionů" bývají však rovněž neseny představou o žádoucí centralizační perspektivě unitárního státu, v němž by se politická moc dělila sice horizontálně, nikoliv však již vertikálně.
Extrapolace těchto dvou poloh uvažování o budoucnosti politické struktury integrované Evropy neodpovídá zcela realitě. Ve skutečnosti existuje (přinejmenším teoreticky) celá řada postojů a konceptů mezi. Pro obecnou úvahu na téma regiony kontra státy je nicméně takové zjednodušení alternativ vhodné z toho důvodu, že umožňuje jasněji posuzovat přednosti a úskalí jednotlivých variant.