HŘBETNÍ MÍCHA (medulla spinalis)

MÍCHA HŘBETNÍ (medulla spinalis)

Je součástí nervové soustavy a je uložena v páteřním kanálu. Je to provazec těstovinné konzistence, silný asi jako prst, dlouhý 40 – 45 cm, váží 35 g. Začíná ve výši horního okraje atlasu a končí ve výší druhého bederního obratle. Horní konec pokračuje plynule v prodlouženou míchu. Dolní konec se kuželovitě zužuje, a proto je možné vpichem injekční jehly mezi 3. a 4. obratlem bederním odebrat mozkomíšní mok, aniž by byla poškozena mícha (lumbální funkce). Na povrchu probíhá šest podélných rýh. Přední a zadní rýha střední naznačují rozdělení míchy na dvě souměrné poloviny. Na každé polovině jsou dvě podélné rýhy postranní – přední a zadní. Do postranní rýhy zadní vstupují z míšních uzlin (ganglion spinale) zadní kořeny míšních nervů, které obsahují dostředivá vlákna. Jsou silnější a vedou vzruchy z periferií od exteroreceptorů nebo interoreceptorů. Z postranní rýhy přední vystupují přední kořeny míšní (radix ventralis), které obsahují odstředivá vlákna motorická. Jsou tenčí a vedou vzruchy k příčně pruhovaným svalům. Spojením předních a zadních kořenů vznikají míšní nervy (nervy spinales). Z míchy vystupuje 31 párů míšních nervů. Okrsek míchy, ze které vychází jeden pár míšních nervů se nazývá míšní segment.

Uspořádání šedé a bílé hmoty

Poměr šedé a bílé hmoty není ve všech úsecích stejný, směrem kaudálním přibývá šedé hmoty: krční část 30%, hrudní 20%, bederní 50%, křížová 70%. Na příčném řezu míchou pozorujeme rozlišení šedé a bílé hmoty. Středem míchy prochází centrální kanálek míšní. Kolem něho je rozložena šedá hmota, které na průřezu míchou připomíná písmeno H. Výběžky šedé hmoty vytvářejí v průběhu míchy přední a zadní sloupce míšní. Přední sloupce (columnae ventrales) jsou mohutnější a nedosahují až k povrchu míchy, zadní sloupce (columnae dorzales) jsou štíhlejší a dosahují až k okraji.
V předních sloupcích míšních jsou uloženy buňky kořenové. Nejsou rozptýleny stejnoměrně, ale vytvářejí shluky označované jako jádra. Patří mezi ně velké buňky zvané motoneurony, jejichž neurity v podobě předních kořenů opouštějí míchu, probíhají v míšních nervech a jsou vedeny k příčně pruhovaným svalům. Mezi kořenovými buňkami jsou též menší buňky, ze kterých začínají vegetativní vlákna vedoucí k hladkým svalům a žlázám. Drobné buňky spojovací pak zajišťují spojení bližších a vzdálenějších buněk v míše.
V zadních míšních sloupcích jsou buňky provazců. Tvoří jádra u nichž končí dostředivá vlákna z míšních uzlin. Tyto buňky mají dlouhé neurity, které procházejí bílou hmotou míšní a končí v různých oddílech mozku.
Bílá hmota obklopuje hmotu šedou a je rozdělena na tří párová pole, kterým říkáme provazce:
zadní (funiculi dorzalis)
postranní (funiculi laterális)
přední (funiculi ventralis).