Kazuistika - péče o klienta s vietnamskou národností

Po dlouhodobém úsilí ze strany komunity Vietnamců v naší zemi, uznala Česká republika 3. července 2013 Vietnamce jako novou národnostní menšinu. Pro jejich komunitu je to velmi důležitá událost, přispěje tak k lepší integraci, rozvíjení jejich komunitních kultur a zpřístupnění rozvoje jejich jazyka.
Mnoho z nás ani netuší, jak moc se liší naše kultura od vietnamské. Jejich zvyky, tradice, ale i běžný den, chování, vystupování, priority a hodnoty. Na jedné z odborných praxí jsem se setkala s vietnamským klientem. Nečekala jsem žádné velké rozdíly, jelikož mnoho let žil na území ČR. Proto mě velmi překvapilo jeho přístup, chování jak jeho samotného, tak celé jeho rodiny, která ho navštěvovala denně. Díky tomuto klientovi jsem si uvědomila, jak obrovské rozdíly jsou v různých kulturách, přesto, že na území naší republiky mohou žít již dlouhá léta. Tento člověk byl přijat do hospice pro již nevyléčitelný nádor k paliativní péči. Jak on, tak celá jeho rodina, byla velmi tichá, uzavřená, ale nedával nijak zvlášť znát své emoce, problémy. Celá rodina působila velmi klidně a vyrovnaně. Toto z nich vyzařovalo celou dobu pobytu klienta, až do úplného konce a rozloučení s ním.
Jejich přístup a celkové chování mi ukázalo, jak moc si váží sami sebe a především svých blízkých. Udělali by snad cokoli, aby se jejich příbuzný cítil co nejlépe. Vyzařuje z nich klid, láska a empatie. Velmi zřejmá byla po celou dobu hospitalizace autorita ke klientovi, i přes jeho nemoc a poté i nemožnost sebeobsluhy.