Krize sociálního státu aneb nedostatek solidarity ve společnosti

V posledních desetiletích slýcháme o jakési „krizi sociálního státu“, a také o tom, že je potřeba tuto krizi řešit. O krizi sociálního státu hovoří především český sociolog Jan Keller, který se domnívá, že příčinou této krize je právě nedostatek solidarity ve společnosti. Existuje mnoho pochybností o tom, že by vůbec někdy sociální stát měl fungovat bezproblémově a že by se tento sociální stát někdy dotýkal hranic ideálů, které jsou ve společnosti všemi nanejvýš očekávány. V této eseji bych se ráda zaměřila především na příčiny krize sociálního státu, na potenciální řešení, také bych věnovala část textu otázce, ve které se ptáme na to, proč se za poslední roky mluví právě o této krizi. Především bych do tohoto textu ráda vnesla své vlastní myšlenky na toto téma, a věnovala velkou část úvaze. Mým cílem tedy není sepsat jakýsi „recept“ na skvěle fungující sociální stát, nejen proto, že se domnívám, že takový recept nejspíše ani neexistuje, ale i proto, že mé znalosti a zkušenosti jsou tak malé, že bych se ani neodvážila nad touto variantou pojetí eseje přemýšlet.