Likvidace sociálně vyloučených romských seskupení (resp. procesu sociálního vylučování příslušníků romského etnika) v lokalitě v perspektivě 10 let.

1. Definice problému v kontextu konkrétního lokálního společenství

Okres Jeseník se nachází v nejsevernějším výběžku Moravy. Svou rozlohou se řadí k okresům s nejmenší rozlohou v Olomouckém kraji a zároveň patří k nejřidčeji osídleným oblastem v České republice. Příčinou nízké hustoty osídlení je zejména horský charakter oblasti. Oblast také není příliš průmyslově rozvinutá, zdrojem obživy je zejména turistický ruch, který je ale soustředěn zejména v oblastech centrálního Jeseníku. Oblast je charakteristická nedostatkem pracovních příležitostí (míra nezaměstnanosti: 15 - 19 %). Většina Romů, kteří dnes na Jesenicku žijí, přicházeli do regionu v průběhu 2 migračních vln, v poválečném období 50.let a poté v 90.letech minulého století. I dnes dochází k průběžnému přílivu romských rodin, které sem přicházejí za svými příbuznými nebo za cenově dostupnějším bydlením, které je podstatně nižší oproti centralizovaným aglomeracím. Romská populace na Jesenicku má značně nesourodý charakter. Odhadem zde žije 800 osob, což tvoří z celkového počtu obyvatel, bydlících na Jesenicku asi 2 %.
Problematika sociálního vyloučení se na Jesenicku dotýká zejména romského etnika, nicméně sociálně vyloučené lokality obývají také ne-Romové . Sociálně vyloučená uskupení na Jesenicku tvoří jeden či více domů v obci, které jsou obvykle obývány několika rodinami, které bývají často v přímém či nepřímém příbuzenském vztahu. Tyto domy jsou od sebe zpravidla vzdáleny a obklopeny většinovou populací, tvořenou zejména na vesnicích starousedlíky. V této oblasti se tedy nesetkáme s vyloučenými lokalitami v podobě uzavřených ghett, nicméně obyvatelé těchto seskupení jsou v obci i jejím širším okolí většinové společnosti dobře známi a bývají často označováni jako: „ti z ghetta“, „z domu hrůzy“ apod. Rovněž vysoká míra nezaměstnanosti a nesnadný až nemožný přístup osob z vyloučených lokalit na trh práce, napomáhá procesu sociální exkluze. Hlavní problém lze spatřovat v dlouhodobé nezaměstnanosti a závislosti na sociálních dávkách, což často vede k zadluženosti spojené s finanční negramotností a sociálně patologickým jevům.
Tato bezvýchodná životní situace a marginální společenské postavení pak často vede příslušníky sociálně vyloučených seskupení k jednání, které je většinovou společnostní odmítáno, a dochází tak k drobným, ale častým konfliktům jako jsou krádeže či vandalismus. Lze očekávat, že neřešení tohoto problému může mít za následek další nárůst konfliktů, který může přerůst až v etnické násilí mezi příslušníky sociálně vyloučených romských seskupení a většinovou společností. Pro řešení této nesnadné situace je potřeba objektivního zhodnocení aktuálního stavu, tedy stavu společného soužití a zejména pak poznání hlavních štěpných linií konfliktu mezi romským etnikem a většinovou společností, které znemožňuji integraci sociálně vyloučených lokalit na Jesenicku. Cílem by měl být návrh řešení, které bude akceptováno všemi zainteresovanými sociálními skupinami či subjekty a bude vycházet z obecně platných zásad procesu integrace, které jsou založeny na vzájemném poznání a přijetí.