Média

V této práci bych se chtěl věnovat médiím, proto by neškodilo si přiblížit , co to ta média vlastně jsou.
Média, masová média, masmédia (angl. mass media = hromadné sdělovací prostředky) jsou souhrnem médií užívaných v procesu masové komunikace, které předávají sdělení veřejného charakteru a rozšiřují je směrem k širokému publiku. Pod pojem masová média se obecně zařazují noviny, časopisy, rozhlas, televize a internet. Patří sem však rovněž kniha, film, video, veškeré druhy masově šířených obrazových a zvukových záznamů (dnes mj. CD-ROM, internet) a ostatní vysokonákladové tiskoviny (např. letáky). Užívání pojmu média nemá přesně vymezené hranice, rozumí se tím jak technický prostředek, komunikační kanál, tak sociální instituce, organizace masové komunikace. Českým ekvivalentem pojmu média, masmédia jsou “hromadné sdělovací prostředky”, “prostředky masové komunikace” nebo “prostředky masové informace”. Jaké jsou tedy funkce médií?

Funkce médií
Mezi funkcemi, které se médiím připisují, jsou odstranění nudy, zábava, trávení volného času, podněcování představivosti, získávání znalostí o prostředí, v němž člověk žije, růst sebevědomí na základě konzumace mediálních obsahů, které zdůrazňují význam vlastní role, posilování dominantních hodnot a norem, poskytování aktuálních témat k diskuzím, možnost zbavení se vnitřních psychických nebo sociálně nebezpečných napětí, náhražka “reálného” interpersonálního styku. Média nás také ovlivňují.

Vliv médií
Naši současnost charakterizují pojmy jako “informační společnost” nebo “mediální společnost”. Podobně jako byly předešlé dějinné etapy určovány technickými revolucemi či sociálními změnami, jsou pro naši dobu příznačná masová média a jejich razantní rozvoj. Je to poprvé v dějinách, kdy mají lidé tolik různých možností jak získávat informace, vzdělávat se a bavit z různých zdrojů.
S růstem významu a moci médií roste pokušení jejich výrobců uplatňovat vlastní vliv a dokonce můžeme sledovat snahu o manipulování procesu tvorby veřejného mínění.
Sledujeme-li vývoj lidské komunikace od nejstarších dob do současnosti, můžeme pozorovat, jak v evoluci lidé procházeli odlišnými komunikačními stádii. Jedním z hlavních poznatků, týkajících se těchto přechodů, byl ten, že každý měl svůj důležitý “dopad”. To znamená, že každý z nich přinesl zásadní změny jak v lidském myšlení na individuální úrovni, tak v kulturním vývoji na kolektivní úrovni. Tak jako řeč znamenala pro naše primitivní předky nesmírný pokrok, následující rozšíření psaní, tisku a současné masové komunikace dalo lidem z odpovídajících období výhody nad jejich předchůdci. Jak jedna etapa přecházela do druhé, lidské myšlení se stávalo vyspělejším a kultura stále komplexnější.
Důsledkem informací, jež masová média šíří, je formování veřejnosti, která se stává vnímavou nejen k místním, ale i k mezinárodním zprávám. V tradičních společnostech tak masová média rozšiřují rozhled. Masová média nepozorovaně přizpůsobují člověka požadavkům systému, a to tak, že potlačují kritické individuální myšlení. Přinášejí rozptýlení a navozují uvolnění, potěšení a spotřebu, a vytvářejí tak falešné potřeby. Někteří teoretici označují kulturu rozšiřovanou médii jako kulturu integrační, která se masovou kulturou nazývá proto, že se rozšiřuje díky přizpůsobování se potřebám, odpočinku a zábavě spotřebitelských skupin s relativně nízkým stupněm vzdělání, a nikoli obráceně, vzděláváním širšího publika k přijímání nezkažené kultury.
Výsledkem vytváření nových potřeb pak může být situace relativního strádání a deprivace. Televizní programy zobrazují blahobyt jako něco dosažitelného, zatímco on ve skutečnosti dosažitelný není. Na masová média a jejich účinky ale nelze pohlížet izolovaně od kontextu společnosti, k níž náleží. Účinky obecně závisejí na úrovni jednotlivců, na osobnosti lidí a na situačním kontextu mediální konzumace.
Dnešní média nám přináší mnoho informací z celého světa a člověk si tak vytváří obraz světa na základě těchto informací. Tento zprostředkovaný obraz potom chápeme jako fakt, jako realitu. Přitom informace které dostáváme mohou být záměrně či nezáměrně zkreslené.
Jako důkaz vlivu médií na veřejné mínění dokládám výsledky výzkumů věnovaných této tématice.Ve dvacátých letech se formulovala představu o roli tisku jako prostředku konstruování významů - lidé nejednají na základě toho, co se doopravdy děje nebo stalo, ale na základě toho, co si myslí, že se děje, podle obrazů, které jim poskytuje tisk.